Bezručova vyhlídka na kopci Černá zem v Sedlištích oslavuje zrušení roboty
„Od roboty ke Svobodě“. Takové hrdé jméno má památník, který stojí na kopci Černá zem v Sedlištích na Frýdecko-Místecku. Daleko známější je ale místo pod svým novějším názvem - Bezručova vyhlídka. Kamenný památník měl být původně místem posledního odpočinku básníka Petra Bezruče.
Slezskou stranu Lašska stráží kopec Baba v Sedlištích, někdy také nazývaný Černá zem. Vzdušnou čarou na sever až k Baltskému moři nenajdete vyšší kopec. Se svými 374 metry nad mořem se sice nemůže rovnat Beskydským velikánům, ale dodnes je oblíbeným výletním místem.
Výhled odsud si oblíbil také básník Petr Bezruč. Chodil za zdejšími písmáky, přátelil se s Jožou Vochalou z národopisného spolku Sedlišťané. Právě z jeho iniciativy zde byl v roce 1928 položen základní kámen budoucího památníku „Osvobozené půdy“.
Plány s ním měli smělé, chtěli, aby tu Petr Bezruč našel místo svého posledního odpočinku. Nestalo se tak, básník byl nakonec pohřben v rodné Opavě. Ale i tak je památník zajímavým místem.
Jeho základnu tvoří kvádry kamene z významných míst tohoto kraje – z Lysé hory, Čantoryje, Hrčavy, Smrku a dalších. Během druhé světové války ho nacisté zničili, k jeho obnově došlo po roce 1945.
Původní název kopce je Baba. Ve staré slovanské mytologii představovalo zosobnění mračna přinášejícího déšť. V 19. století začali rolníci zdejší půdu obdělávat, a tak kopec dostal nový název – Černá zem, podle typického zabarvení zdejší hlíny. Jménem básníka Petra Bezruče se toto místo nazývá od konce 60. let minulého století.
Podle legendy v jeho podzemí mezi dvěma uschlými duby dřímá vojsko, které vartuje kraj kolem Frýdku. Až se duby zazelenají, či až bude Lachům nejhůře, povstane a strhne se poslední vítězná bitva.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Landovský: Ukrajina systémy obrany potřebuje. Rusko bombarduje z 90 procent civilní a infrastrukturní cíle
-
Novinářka: Výjimka z migračního paktu pro Česko? Jde o pravidlo, Ukrajince si můžeme odečíst z nákladů
-
Symbolika je na Blízkém východě nejdůležitější, Izrael ani Írán nechtějí konflikt vyostřovat, míní expert
-
‚Naše cesty se rozdělují.‘ Andrej Babiš a Monika Babišová se po 30 letech soužití rozcházejí