Bývalá sladovna v Tištíně hostí staré zemědělské stroje a obecní společenské akce

6. červenec 2017
Česko – země neznámá

Není úplně zvykem, aby zemědělské družstvo pečovalo o historické památky nebo dokonce provozovalo muzeum. V Tištíně na Prostějovsku ale platí obojí. Starou sladovnu a lihovar z přelomu 19. a 20. století místní zemědělci nejen zrenovovali, ale udělali z něj společenské centrum a muzeum zemědělské techniky, posbírané mezi obyvateli z okolí.

Tištín leží v úrodné, mírně zvlněné krajině svažující se nad nivu řeky Moravy. Je nejjižnější obcí Olomouckého kraje a osídlení této oblasti archeologové potvrzují už v dobách unětické kultury. Nejstarší zmínka o Tištíně je v dokumentu krále Jana Lucemburského z roku 1327. Už na konci 14. století byla osada nazývána městem. Později městský status ztratila.

Tištín byl vždy zemědělskou obcí a tomu odpovídaly i průmyslové a řemeslné výroby ve vsi a v okolí. Například zde byly tři mlýny. Na přelomu 19. a 20. století zdejší hospodáři začali spojovat síly v rozvoji zpracovatelského průmyslu pro své produkty. Pomohlo tomu také ustavení Rolnické záložny v 70. letech 19. století.

V roce 1901 se v obci otevřel nový akciový lihovar. V roce 1909 byla zřízena při lihovaru sladovna. Neměla ale dlouhého trvání, v roce 1928 byla uzavřena. Historické prameny mluví v souvislosti s tímto zemědělským podnikem také o elektrárně zásobující část obce proudem. Skutečně zde do roku 1928 fungovala, byla však umístěna mimo tento objekt na druhém konci městyse.

Lihovar později také zanikl a objekt se využíval jako sklady, lihovar pak jako sušárna brambor a krmného mléka. V roce 1970 koupila část tehdejší JZD a o deset let později získala i druhou, skladovací část.

Někdejší humna slouží jako společenský sál

Sušení brambor a hlavně skladování kukuřice, hrachu a dalších méně náročných plodin, bylo hlavní náplní objektu i poté, co připadl tištínským zemědělcům. To platilo až do stavby dálnice, kdy si agrodružstvo postavilo nové skladovací prostory a objekt bývalého lihovaru a sladovny zůstal prázdný. Naštěstí jej nepostihla unáhlená demolice, ale postupná rekonstrukce. Přispěla jí i stavba dálnice, kdy prostory sloužily stavebním firmám, které chtěly s rekonstrukcí pomoci.

Ve staré sladovně je dnes hospoda

Když stavbaři odešli, hledalo se pro areál nové využití. V části sídlí hasičská zbrojnice a také autoservis, prostor bývalého lihovaru se stal společenským centrem obce. V pozoruhodném interiéru někdejší sladovny vznikl společenský sál, který využívají lidé pro rodinné oslavy a obec pro oficiální kulturní a společenské akce. Našla tady zázemí také družstevní kuchyně a stravovna.

„Vaříme nejen pro sebe, ale i pro obyvatele Tištína a náhodné zájemce. Část obědů si berou senioři. Kromě toho tady sice kdysi bývalo pět hospod, ale nezůstala žádná, tak zde provozujeme i hostinec,“ vysvětluje předseda Agrodružstva Josef Horák. Kromě toho je v budově k dispozici ubytovna a dvě bowlingové dráhy.

Ani původní skladovací prostory nezůstaly ležet ladem. Po opravách se v nich zabydlela zemědělská technika minulosti. „Obraceli se na mě lidé, že opravují dům, a že mají ve stodole nějaký stroj. Bylo jim líto ho vyhodit a tak jsem se rozhodl, že ho přijmeme, přes zimu v dílnách družstva zrenovujeme a vystavíme právě tady,“ vysvětluje Josef Horák.

Tímto se v Tištíně a okolí cestovalo

Vznikla unikátní expozice několika stovek exponátů z různých období. Jedním z nejmladších je traktor z 60. let, který občas z muzea vyjede prohrnout družstevní pole s bramborami. Mají ale stroje také z 19. století a pravděpodobně i starší. Mnohé návštěvníky překvapí mašinky na ruční pohon, od brusu na nože, fukaru, kovářské výhně až po stloukačku másla.

autor: kbz
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.