Jak prožívala Listopad židovská obec? Kde se dozvědět o židovských památkách? A kdo byl Enoch Bloch?

Židovská komunita žila do Listopadu „dvoukolejně“

17. listopadu už tradičně slavíme po celé zemi, že máme svobodu. Od událostí roku 1989 právě uplynulo přesně 35 let. A to je příležitost připomenout si, v jakém rozpoložení sametová revoluce zastihla zdejší židovskou obec. K mikrofonu jsme si pozvali básníka, prozaika, dramatika a scénáristu Jiřího Daníčka.

Ten byl komunistickým režimem vězněn, podepsal jste Chartu 77. V 80. letech vydával v samizdatové edici Alef knihy s židovskou tematikou.

„Jako každý, kdo se tehdy trochu účastnil veřejného života, jsem se účastnil demonstrací, které probíhaly během toho roku. Byl jsem na té demonstraci 17. listopadu na Národní třídě s několika lidmi z obce. To je jedna rovina těch vzpomínek. Pokud se týká židovské obce, tak tam se poměry trošku uvolňovaly, ale ne příliš. Byla tam asi dvě shromáždění, které svolalo vedení obce, ale bylo to takové ,kde nic, tu nic‘. Stále se mluvilo o tom, že by se lidé neměli účastnit výtržností, že pro Židy je to dvakrát nebezpečné a tak dále,“ vzpomíná Daníček.

Jak vlastně na konci 80. let minulého století česká židovská komunita žila? „Takovým dvoukolejným způsobem. Jeden byl ten oficiální, to byla oficiální obec a tak dále. A pak v mnohem širší míře neoficiálně. Jedna část navštěvovala synagogy a tryzny, po případě slavnosti při svátcích. Jinak se lidé hodně scházeli v kavárnách a žilo se tak jako opatrně,“ pokračuje Daníček a dodává: „K židovství se hlásili lidé většinou jenom mezi sebou a na obec chodili jenom, když to bylo opravdu nutné. To znamená, když třeba někdo zemřel nebo si tam potřebovali něco vyřídit.“

Jak revoluce změnila českou židovskou komunitu? A co se za těch 35 let od revoluce povedlo nejvíc?

Poslechněte si celý rozhovor s básníkem, novinářem a někdejším předsedou Federace židovských obcí v ČR Jiřím Daníčkem.

Židovské památky Evropy na pár kliknutí

Evropa skrývá fascinující židovské dědictví. Dokládá to mimo jiné speciální webový portál, který se podrobně zabývá právě židovskými památkami napříč starým kontinentem. A pokud rádi cestujete a židovské pamětihodnosti vás zajímají, je stránka Jewish Heritage Europe právě pro vás. Podrobněji ji představuje Leo Pavlát.

Židovská Evropa je zde představena v několika oblastech. „Na prvním místě stojí obnova památek – synagog, hřbitovů, někdejších ghett a židovských čtvrtí, a to ve 48 zemích včetně Vatikánu,“ říká Pavlát.

Portál Jewish Heritage Europe navíc u každého zařízení „doplňuje informace o možnosti návštěv, publikacích a dalších informačních zdrojích – a nechybějí ani zprávy o židovských kulturních festivalech,“ vysvětluje Pavlát.

Co dalšího se můžete na Jewish Heritage Europe dozvědět? Jak se Pavlát setkal se zakladatelkou portálu Ruth Gruber? A jakým památkám web věnuje nejvíc pozornosti? Poslechněte si celý příspěvek Lea Pavláta.

Kdo byli brněnští Blochovi

Do Brna přišli v polovině 19. století, aby zde založili firmu na výrobu koženého zboží. Ta sedm dekád prosperovala, než přišla druhá světová válka. Židovští podnikatelé Blochovi firmu prodali a některým se podařilo z Československa utéct. V Brně ale stále stojí jejich domy v ulici Hlinky i část někdejšího továrního komplexu. A my jsme se právě tam vydali s naší spolupracovnicí Martinou Pouchlou a historikem Michalem Doleželem.

„Ten areál zasahoval přes celou délku Rybářské ulice až k odbočce k hotelu Voroněž,“ říká Doležel o bílé třípatrové budově a ukazuje, kam až zasahovaly objekty spadající pod někdejší továrnu firmy Enoch Bloch a synové. Stál za ní podnikatel židovského původu.

„Už v Rousínově založil Enoch Bloch někdy v první půlce 19. století podnik s výrobou koženého zboží, který pak někdy před polovinou 19. století přenesl sem do Brna. A v tomto prostoru se jejich firma rozvíjela až do roku 1939, kdy ji majitelé ze strachu před nacisty prodali firmě Baťa. Ta byla přitom do té doby v kožedělném průmyslu největším moravským konkurentem,“ dodává Doležel.

Co všechno Blochova továrna vyráběla? Její potomci dnes žijí po celém světě. Jaký vztah mají k rodinné historii? A co je v areálu továrny dnes?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.