Karel Štolba v Tandemu

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den, milí posluchači, z Tandemu vás zdraví Jan Rosák. Dneska tady sedím s člověk, jehož jméno obsahují hudební slovníky, zasloužil se o to nejen on sám, ale taky dědeček houslista a tatínek klavírista. Zkrátka s tímto jménem se dědí hudební nadání, to je jméno je Štolba. Já vítám muzikanta Karla Štolbu. Ahoj Karle.

Karel ŠTOLBA, muzikant
--------------------
Dobrý den, dobrý den.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hned po písničce se společně vydáme do Ústí nad Labem, ty určitě samozřejmě víš proč, abychom se, to říkám teď našim posluchačům, dozvěděli, jak se v tvojí rodině rozvíjel tvůj talent.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak tahle ta hezká písnička, kterou jsme začali ...

Karel ŠTOLBA, muzikant
--------------------
Sladké a sály.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je v podstatě tak o tom, co provází tvůj život, kde všude hraješ. Byla to písnička mého dnešního hosta Karla Štolby a ten zvuk byl naprosto nezaměnitelný, prostě to je zvuk Golemu. Ale ke Golemu se dostaneme až po chvíli, protože musíme začít mnohem dřív, jak jsem říkal už v úvodu v Ústí nad Labem, víš, Karle, když se někdo narodí do rodiny, kde dědeček byl houslista, otec pianista, navíc rozhlasový hudební redaktor, tak těžko se z tebe mohl asi stát, vím já co, jaderný fyzik.

Karel ŠTOLBA, muzikant
--------------------
No, tak to máš pravdu, to máš pravdu, tam to bylo v podstatě daný od začátku, kdy údajně jsem projevoval nadání hudební už někdy ve třech, ve čtyřech letech a samozřejmě byl jsem dán do houslí na přání dědečkovo, tomu se nedalo vyhnout, ale nakonec ty housle mě docela jako provázely až do, prakticky do dospělého věku, protože já jsem vystudoval nakonec hudební výchovu na Pedagogický fakultě v Ústí a tam jsem absolvoval jako houslista, i když jsem už v tý době samozřejmě se věnoval i jako klavíru, ale víceméně jako samouk, a to, co jsem okoukal, odposlouchal, nikdy jsem prakticky do klavíru odborně, abych byl vedený, to jsem nikdy nechodil, jo, to prostě, to všechno bylo v těch houslích a prošel jsem samozřejmě klasickou průpravou, což je úžasná věc, objevil jsem prostě spoustu nádherný muziky klasický a dost mi to pomohlo i jako do budoucna při mí práci, kdy jsem třeba dělal s kolegou, s Honzou Václavíkem jsme dělali /nesrozumitelné/ slavných operních árií pro jednoho německého tenoristu a ta průprava se mně velice hodila jako z tý klasiky a hlavně jsem si, jsem se dostal do styku s partiturama Verdiho a /nesrozumitelné/ a těhle velikánů a bylo to pro mě úžasný.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je samozřejmě jasný, říká se to, že hudba je jenom buďto dobrá nebo špatná, čili takovýto dělení na, já nevím, vážnou - nevážnou, artificiálně a jinou prostě, je pofidérní, ale přesto, kde se to v člověku, v muzikantovi jako v tobě zlomí, že se najednou rozhodne, že nebude dělat teda muziku vážnou, ale že bude dělat třeba ...

Karel ŠTOLBA, muzikant
--------------------
No, tak já jsem v podstatě to měl doma, táta měl výtečnou jazzovou kapelu, kde hráli opravdu excelentní hráči, můžu jmenovat třeba Sváťu Košvance, že jo, jistého Jardu Jakuboviče, který žije dneska v New Yorku a jeden čas působil v sestavě Manhattan Transfer v Americe jako světoznámá sestava, no, takovýhle hráč tam táta měl. A samozřejmě to pro mě byla úžasná inspirace, já jsem to poslouchal, táta to poslouchal, že jo, poslouchali jsme /nesrozumitelné/, Hlas Ameriky, v noci jazzový pořady, prostě seděli jsme u rádia, bylo to úžasný prostě a tam samozřejmě to mě ovlivnilo, že jo, ale já jsem k tomu tíhnul taky, protože jsem, táta mě i vozil po koncertech s kapelou, takže tam to bylo daný, že já najednou jsem zjistil, že se od tý, těch houslí začínám prostě odklánět, i když třeba i jako student jsem měl tu šanci, že jsem chodil třeba vypomáhat do orchestru do opery, takže to bylo ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jako houslista?

Karel ŠTOLBA, muzikant
--------------------
Jako houslista, to bylo taky úžasný, jako pro mladýho, jako muzikanta, ale jak říkám, prostě začal jsem se odklánět k tý muzice, spíš jazzo-bluesovou, nakonec i popový teda samozřejmě, protože nakonec jsem se spojil s Karlem Černochem, my jsme byli dlouholetí přátelé a dokonce v době, kdy já jsem přišel z Ústí nad Labem do Prahy a neměl jsem i kde bydlet, tak Karel byl tak úžasný, že jsem bydlel u něj, jo.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Před tím jsi taky už na škole založil ... /nesrozumitelné/, že jo ...

Karel ŠTOLBA, muzikant
--------------------
Ano, ano.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pak jsi taky na vojně byl u Auzu.

Karel ŠTOLBA, muzikant
--------------------
V AUSu v AUSu bigbandu Pavla Bayerleho, to byla taky úžasná věc, prostě, tam byli úžasní muzikanti z celé republiky, úplně na stejný vlně jako jsem byl já, jo, takže to, i v tom, v tom období šílený, kdy tam začínala ta normalizace a opravdu děly se hrozný věc, tak v tý kapele se to dalo přežít, protože tam byli prima lidi a bylo to úžasný.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak dneska si hraji s Golem, ale před tím taky si rok působil jako pianista v pořadu dvou komiků, o kterých si taky popovídáme.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem Tandemu je muzikant Karel Štolba, tak nevím, Karle, co je pro tebe zážitkem pozitivním, hezkým, že by si se chtěl podělit s našimi posluchači, viděl jsi teď někdy nějaký super koncert.

Karel ŠTOLBA, muzikant
--------------------
No, poslední, co jsem viděl, tak jsem byl na koncertě George Duka a kterýho měl nedávno zrovna Marek Na plovárně. Nesmírně moudrý člověk, kromě toho, že je geniální klavírista a skladatel, jo, to je, já jsem z toho koncertu byl úplně očarovaný, jako v Lucerna baru, atmosféra úžasná, prostě, jako to bylo něco, co mě teda jako opravdu dostalo. A viděl jsem tam Dave Weckla s kapelou, úžasný, to samý, to já, to jsou jenom superlativy, pro tyhle ty hráče prostě může mít člověk akorát bezmezný obdiv, protože ty jsou na takový úrovni, že to vůbec se mi nevejde do hlavy, jo, jak ty lidi hrajou, na mou duši. A teď zrovna jsem byl, před týdnem jsem se vrátil z New Yorku, byl jsem tam s Martou Kubišovou, jsme tam měli koncert, tak tam jsem pochopil, prostě když jsem viděl ten kotel, jaký to je, to město, prostě že tam se to rodí, prostě jednak je to neuvěřitelná jako multietnická společnost, která tam chodí po ulici, to jsou davy lidí ve dne noci, to město nikdy nespí, hučí to prostě furt, jako to.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tam si zajdeš do jakýkoliv hospody nebo kavárny a tam hraje kapela, která by tady sklízela zlatý Slavíky a zpívá tam zpěvák nebo zpěvačka, který, který, republika by jí ležela u nohou.

Karel ŠTOLBA, muzikant
--------------------
Ano, ano, to máš pravdu, my jsme měli před 20 lety to štěstí, že jsme s Golem doprovázeli takovou show, která se jmenovala Best of Broadway, jezdilo se s tím po celé západní Evropě, a byly tam broadwajský hvězdy, tam zpívaly, tam jsem pochopil ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Prvotřídní hvězdy.

Karel ŠTOLBA, muzikant
--------------------
Jasně, představ si, že jich tam normálně na konkurz na čtyři místa přiletělo 38 lidí a my jsme s Honzou Václavíkem byli přizvaný k tomu konkurzu, no, když vylezl první zpěvák a zazpíval, tak jsme se koukli a říkali jsme, no, tak ten jasný, ten musí jet, jo. No, když vylezl desátý a zase jsme si říkali, ten je, no, to není možný, tohohle člověka tam nemít v tom pořadu, jo, neuvěřitelný, přivezli si s sebou pianistku černou, která měla 225 kilo, si nedoveš představit, co to bylo za hordu ženský ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ta byla těžší než to piano.

Karel ŠTOLBA, muzikant
--------------------
Hele, ale hrála tak, že jsem se normálně úplně posadil na zadek, všechno znala, v jakýchkoliv tóninách, já jsem jako repetitor na konzervatoři, takže mám nějakou praxi prostě jako s doprovázením zpěváků, ale ona hrála absolutně všecko v jakýkoliv tónině, s takovým neuvěřitelným aiferem, že normálně jsem říkal, no, to není možný, fakt jako ta úroveň těch lidí, takových těch špičkových, jo, já jsem říkal, na co si tady u nás ty lidi hrajou, vždyť nikdo nic neumí, jo, akorát za sebe všichni dělají ještě vlnky, jo, a přitom jako tady vidím tu rvačku o ty čtyři místa na tom evropským turné, kdy sice jako oni tam hráli za jako velmi dobrý peníze, ale, já myslím, že na tý Broadway nehráli jako zadarmo, ale prostě, jak ty lidi jsou nesmírně fundovaní, víš, jako a celkově pokora, on /nesrozumitelné/ zájezdu po mně chtěl před prvním koncertem, abych si je pozval, že budou muset zpívat taky sbory nějaký, jo, ve sboru jako více hlasy a to, a že tady musím dopoledne s nima udělat před koncertem zkoušku, aby prostě, abych tam rozdělil ty hlasy, hele, Honzo, já jsem přišel, sedl jsem si k pianu, zahrál jsem první akord, oni spustili, já jsem věděl, že já jsem tam ten, kdo je tam navíc, ty lidi všechno uměli, všechno, a zpívali těma černými chlupatýma hlasama, prostě zpívali, že mi naskakovala husí kůže. To bylo prostě úplně úchvatný.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je hezká pochvala od muzikanta Karla Štolby, co?

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si povídám v Tandemu s muzikantem Karlem Štolbou, jehož jméno je dnes neoddělitelně spojeno s kapelou Golem, takže teď si určitě, Karle, popovídáme o tom, co Golem dělá, co je nového kolem Golemu, ale taky jsi spojen vlastně s vystupováním s Martou Kubišovou a taky s Petrou Janou, jak to takhle dělíš, jak to percentuálně, prosím tě.

Karel ŠTOLBA, muzikant
--------------------
No, tak s Golemem jezdíme teď v poslední době docela dost koncertů s Petrou Janů, teď jsme měli to štěstí, že jsem před třema nedělema hráli v Chicagu, byl to strašně príma koncert, byl ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pro Čechy ...

Karel ŠTOLBA, muzikant
--------------------
No, samozřejmě pro Čechy, protože zase tam Petru jako z místních nikdo nezná, ale jako bylo to strašně fajn, úžasně se tam o nás starali, bylo to moc prima. Přijel jsem domů a týden na to jsem letěl do New Yorku s Martou zase jo, takže já celý život jsem nikdy v Americe nebyl a pak se mi během 14 dnů, jsem tam jel dvakrát, jo, prostě to jsou ty paradoxy, který ti život přináší. S Martou, to je úžasný, jo, Marta je prostě člověk, který, tu ten život tak prostě okrouhal jako, ona si musela si projít vším, že to je paní, která zatraceně dobře ví, kde je sever, jo, a vůbec na nic si nehraje a je úžasná a lidi to cítí a já cítím, i když spolu hrajeme, tak cítím tu jiskru, jak to přeskakuje mezi těma lidmi, teď nám teda šéf Divadla Ungelt, ve kterým v podstatě, pod kterým my působíme, dal tu šanci, že umožnil Martě postavit kapelu, takže já jsem dal dohromady takový tři mladý kluky a kromě Golema mám ještě tuhle aktivitu, že teda jako jezdíme koncerty, jenom takhle v kvartetu s Martou, aby to nebylo jenom s pianem, jsme 10 let hráli jenom s pianem, jsme se střídali s Petrem Maláskem, takže i Petr Malásek má kvartet a já mám kvartet a takhle prostě se střídáme.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Říkáš mladý kluky, jsou, jsou pokorní, jaksi myslím ve vztahu k Martě, vědí, že to je opravdu persona.

Karel ŠTOLBA, muzikant
--------------------
No, tak jeden z těch mladých kluků je můj syn, takže na toho já si dohlídnu, ne, ale fakt, kluci to vědí, to jsou inteligentní lidi, jo, to jsou všechno vzdělaní vysokoškoláci, jako, takže tam vůbec není žádný problém.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Mám dneska trošičku zkušenosti, že tihle ti mladí, já nevím, kolem 20, 25, že trošičku ohrnují takříkajíc pysk a tohle to je staroba už, jo.

Karel ŠTOLBA, muzikant
--------------------
Hele, to já to mám ve škole každou chvíli, jo, to já mám, ale to já je rychle dostávám jako nohama na zem, ono stačí, když jim pouštím nějaký věci, který třeba byly napsaný v době, kdy oni ještě nebyli na světě a teď oni s úžasem zjišťují, že ta nejlepší muzika se nedělá teď zrovna v tuhle chvíli, ale že už se nějaká dělala že byla docela dobrá, jo, teď prostě i tyhle ty světy se snažím nějakým způsobem prostě ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jsou tam talenty opravdu tak velmi nadaný.

Karel ŠTOLBA, muzikant
--------------------
My tam máme, každý rok se nám tam hlásí zhruba ke stovce lidí, bereme jich takových 7, 8. Fakt, že liší se to některý roky, vždycky těch 7, 8 lidí je tutově dobrých, ale jsou třeba roky, kdy tam je 20 dobrých lidí a my nemůžeme vzít všech 20, a to je potom velmi těžká volba, jako vybrat z těch 20 lidí těch opravdu, který jsou fakt nadaný, všichni nadaný a teď si to musí sám v sobě prostě zhodnotit, koho teda jo a koho ne. A je to docela, je mi jich líto jako.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Navíc pak přichází další věc, která by byla na taky dlouhou debatu určitě s tebou, na uplatnění po škole.

Karel ŠTOLBA, muzikant
--------------------
No, to je další věc, to je další věc.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
O tom si třeba taky popovídáme.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Už jsem tady narazil na spolupráci mého dnešního hosta, muzikanta Karla Štolby s dvojicí komiků, neprozradil jsem vám v tom vstupu, o koho se jedná, protože jsem si to nechal až teď, kdy je před námi klasika českého humoru, a já se vůbec nerozpakuju jaksi uvést spolu s Karlem tuhle tu dvojici, i když to nejsou rodilí Češi, ale myslím si, že Češi, my jsme je vzali za své. Tak co, jaká byla spolupráce s Lasicou a Satinským?

Karel ŠTOLBA, muzikant
--------------------
No, úžasná, úžasná, to byli prostě neuvěřitelně vtipní pánové, moc mě mrzelo úmrtí Julovo a moc mě potěšilo, když jsem se před několika lety, jsem se někde potkal Milanem Lasicou a strašně krásně jsme si popovídali, prostě po těch letech. V podstatě my jsme jezdili, v roce, to bylo na hraně tý normalizace, kdy jim třeba v den vystoupení přišel zákaz, jo, bylo to připraveno, všechno připravený, bylo představení nový a v ten den to představení prostě přišel přípis, že stop, jo, takovýhle věci jim tam dělali, ale ještě já jsem zachytil ten konec toho 70. roku, kdy ještě to jakžtakž šlo, takže jsme jezdili představení, Večer pre dvech, se to jmenovalo, a užili jsme si strašně legrace.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já vím, že oni muzikanti je zapojovali takhle ...

Karel ŠTOLBA, muzikant
--------------------
Zapojovali, my jsme byli kapela, s Pavlem Petrášem, to byl, jeden čas hrával i s Olympikem, jako s Petrem Jandou na basu, pak jsme, doprovázeli jsme i Karla Černocha, a právě s touhle kapelou jsme jezdili a samozřejmě oni nás zapojovali normálně do představení, jo, fakt to bylo, bylo to úžasný, já už, už spousta věcí mně vypadla z paměti, ale ten pocit, jako že to bylo strašně prima, ten tam je.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ten pocit si, Karle, teď můžeš zopakovat, protože my si tady v Tandemu Lasicu a Satinského, díky tobě, poslechneme.

/ Ukázka /

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já koukám, že Golem si vystačí i bez zpěváků, tedy myslím, jaksi bez sólistů, protože Jirka Jelínek zpívá skvěle.

Karel ŠTOLBA, muzikant
--------------------
Jirka zpívá naprosto úžasně.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A ostatní muzikanti taky jsou schopni ...

Karel ŠTOLBA, muzikant
--------------------
Si to točíme všechno sami, no, jistě, no, děláme si to sami všechno, no.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tohle to je písnička, která se jmenuje Kousek jazzu ...

Karel ŠTOLBA, muzikant
--------------------
Kousek jazzu ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Samozřejmě z tvé dílny, ty jsi autorem víc než stovky písní, jestli se nepletu.

Karel ŠTOLBA, muzikant
--------------------
No, to je možný.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A zpívají tvoje písničky i jiní interpreti mimo Golem?

Karel ŠTOLBA, muzikant
--------------------
Samozřejmě z poslední doby Marta Kubišová, ta zpívá teď z těch nových věcí, no, ale věci, mně zpívá Petra Janů, Maruška Rottrová mi zpívala taky, pak už snad, já nevím, já už jsem se hlavně věnoval tý práci pro ten Golem, jo, aby to byly dechy, sbory, muzika, která samozřejmě moc jako nebyla úplně pro ty nejširší vrstvy, jo, posluchačů, ale takový ten segment muzikantský, ten na nás chodil a ten se k nám hlásí prakticky dodneška.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Což je Golem, tam má vždycky kus takovýho toho poctivýho jazzu, že jo.

Karel ŠTOLBA, muzikant
--------------------
Fundovaný lidi všechno, jsou to fundovaní hráči, jo.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Všichni jsou to skvělí muzikanti. A kdo, prosím tě, ti píše texty na ...

Karel ŠTOLBA, muzikant
--------------------
Tohle je třeba Kousek jazzu dělal Eda Krečmar, ale měl jsem to potěšení i, že mi odtextoval věci Zdeněk Borovec, jako, dej mu Pán Bůh věčný nebe, protože to byl úplně úžasný textař, úžasný.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale já mám takový pocit, že další úžasný textař, který naštěstí ještě žije, Pavel Vrba, ten ...

Karel ŠTOLBA, muzikant
--------------------
Taky, Pavel Vrba taky.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A Pepa Laufer.

Karel ŠTOLBA, muzikant
--------------------
No, Pepa Laufer samozřejmě, no.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ten si teda dělá písničky pro sebe na tvoje melodie a pořád ještě zpívá s Golemem?

Karel ŠTOLBA, muzikant
--------------------
No, jasně, Pepa je železný dědek, nezničitelný.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já nevím, jestli by teď rád slyšel, že jsi o něm řekl, že je dědek, to jsi nejsem jistý.

Karel ŠTOLBA, muzikant
--------------------
To on ví, on ví, jak já to myslím, ale musím teda fakt říct, že dělali jsme šňůru k jeho 70., kde Pepa na jevišti řádil jako když prostě mu bylo 30, jo, neuvěřitelně vitální člověk, jo, to, ale co to dělalo s těma lidma, on si normálně postaví sál, prostě celý sál s ním tancuje, celý sál s ním zpívá, ať si o něm říká kdo chce co chce. Jako showman a jako pro práci s lidma neznám tady nikoho, kdo by se mu vyrovnal. Hele, to si nedoveš představit, třeba na Kubě, co dělali, on díky tomu, že je dokonale jazykově vybavený, on s nima mluví prostě tím, že on tam půl roku žil, že jo, takže on zná tu mentalitu těch lidí, hele, tam jsme zažívali věci, to tady nezažiješ, co ty lidi dělali.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Naštěstí i tady na vás chodí publikum, takže, říkáš, chodí pořád na šňůře.

Karel ŠTOLBA, muzikant
--------------------
No, tak to víš, už máme nalítáno, že jo. Já osobně v Golemu hraju 34 let. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je to možný.

Karel ŠTOLBA, muzikant
--------------------
A v podstatě ten, co tam hraje nejmíň, to je basista Franta Raba a ten tam hraje 15 let.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To jsou počty, přátelé, to jsou počty.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Muzikant a krušné chvíle, tak to si myslím, bohužel se docela rýmuje, protože každá takováhle profese umělecká s sebou přináší vypjaté okamžiky, kdy člověku stéká po zádech ten studený pot, ale potom se na to hezky vzpomíná. Tak zavzpomínej, Karle.

Karel ŠTOLBA, muzikant
--------------------
No, když tedy krušný chvíle, tak ty jsme zažívali v podstatě na zájezdě v Rusku, tam jako jsme zažili, že s námi letadla přistálo na jedno kolo a netrefil se ještě na dráhu, takže lítaly kolem šutry, padaly věci a bylo to takový to letadlo vnitrostátní ruská linka, to ve stavu, to si vůbec nedovedete představit, jo, jako dneska z dnešního pohledu to mně nikdo nevěří.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V kterým roce to bylo?

Karel ŠTOLBA, muzikant
--------------------
No, to bylo v těch 80. letech, no.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kdy se tam jezdilo ...

Karel ŠTOLBA, muzikant
--------------------
No, my jsme museli, tam to byla, buď tam jel a jako měl jsi šanci hrát dál, anebo jsi řekl, že tam nepojedeš a tím si skončil, takže prostě, tam jsem zažil tak neuvěřitelný věci, já jsem je bez obalu teda ventiloval, když jsem se vrátil, všude kupodivu bez následků, jo, ale tam jsem třeba zjistil, že oni neumějí třeba položit kachlíky rovně, kdybys viděl, co jsme viděli na interhotelu, kdy na interhotelu přijedeš a jek každý schod jinak vysoký, jo, když po nich jdeš, koupelna šišatý kachlíky, mísa záchodová nakřivo postavená, ležíš na posteli, od stropu ti vede odpadová roura, která ti půl metru nad obličejem zatáčí a zase zajíždí do zdi někam, no, to fakt, to dokážou jenom oni. Já jsem říkal, já nechápu, jak může tenhle národ lítat prostě ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Do vesmíru.

Karel ŠTOLBA, muzikant
--------------------
Do vesmíru.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak možná v tý kabině to vypadá podobně.

Karel ŠTOLBA, muzikant
--------------------
Nebo, hele, situace, kdy ty přijedeš na hotel a teče ti jenom vařicí voda, to si nevyčistíš zuby, to se neumyješ, to prostě se nevykoupeš, nic. To jsme zažili v Ašchabádu, to je úplně na íránských hranicích, a když nakonec jsme teda dospěli k tomu, že když se budeme chtít vykoupat, že musíme tu vodu odpustit a nechat vychladnout, tak když jsme potom přišli, tak na tý vaně bylo asi 3 centimetry bahna, to tam teklo z kohoutků, to byly krušný chvilky, opravdu dva měsíce v Rusku, za dva měsíce 29 přeletů po vnitrostátních linkách, to se dá přežít teda jako jen ... a tam se totiž obnažuje charakteru, jo.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To by možná jste měli potom být dekorováni nějakým řádem. To je ta velká země neomezených možností.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Možná, tak se jmenovala tahle ta písnička, kterou samozřejmě složil můj dnešní host Karel Štolba, otextoval to navíc Jiří Jelínek, čili zpěvák, který nezapře tatínka, že jo.

Karel ŠTOLBA, muzikant
--------------------
Přesně tak.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Zpívá taky skvěle. Navíc teda tahle ta písnička už kompletně nese /nesrozumitelné/ Golem. Tak co tě čeká, Karle, teď, skládání, hraní.

Karel ŠTOLBA, muzikant
--------------------
Skládání, čeká mě napsání komorního muzikálu pro Divadlo Ungelt, libreto připravuje Marta Skarlantová a tématicky jsme, ještě nevím vůbec, nevím, co to bude, ale v roce 2013 by se to mělo teda jako uvést do Divadla Ungelt a mělo by to být pro Martu, pro Anetu Langerovou a ještě asi dva až tři lidi k tomu. Takže to je, to je tada věc, která mě čeká a kromě toho já samozřejmě jsem docela vytížený tím, že jsem na plný úvazek učil na konzervatoři, takže ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To znamená, kolik hodin týdně?

Karel ŠTOLBA, muzikant
--------------------
To je 22 hodin týdně.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Íhá.

Karel ŠTOLBA, muzikant
--------------------
Takže tam mám asi 28 nebo 29 studentů, který ke mně chodí.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Který jméno bychom si měli zapamatovat, prosím tě, tak mě napadá, víš. Jednou se na to bude vzpomínat. Karel Štolba s Rosákem o tom mluvili, tehdy v Tandemu, a vidíš ho, co dneska z něho je.

Karel ŠTOLBA, muzikant
--------------------
Ne, tak mám tam, já bych nerad nikoho jako vypichoval, jo, to, ty lidi jsou nadaný všichni a to je to, co mě na tý práci baví, že to je práce s nadanýma lidma. Jo, jako kdybych měl jít učit třeba na nějakou školu, kam dávají rodiče svý děti, protože si to rodiče přejí a ty děti na to nemají, tak by mě asi brzo vezli. Ale tady je to úžasný, že to jsou nadaný lidi, a to je, to je ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Když si to třeba mnohdy vyvzdorovali na rodičích.

Karel ŠTOLBA, muzikant
--------------------
Přesně tak. A mě strašně těší, když je můžu dovádět třeba k tomu absolutoriu, a vidím, jaký dělají úžasný pokroky, jak rostou, ale samozřejmě taky je upozorňuji na ty úskalí toho, do čeho lezou, jo, že prostě ten trh je neuvěřitelně přesycený dneska, že ty tlaky jsou prostě ze všech stran a že to nemusí každý ustát a že to taky nemusí vyjít v tom životě. Jako oni mají, samozřejmě mladý lidi mají ideály, mají často iluze, který já jim nechci brát, ale připravuju je na to, že i ta největší, největší kamarád je potenciální konkurent na tom trhu tý práce, že jo.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo jo, tak uvidíme, no, doufejme, že tady po pár letech budu mít nějakého hosta, který bude říkat, jo, to měl učil Karel Štolba. To víte. Tak věřme. Měj se moc hezky, Karle, děkuji ti za příjemný povídání, bylo to moc hezký. A myslím si, že si naši posluchači zase přišli na své, i co se muziky týče, protože poslouchat Golem, to je vždycky příjemný zážitek. 

Karel ŠTOLBA, muzikant
--------------------
Děkuju moc, děkuju, děkuju i posluchačům, díky, na shledanou.