Které rostliny můžeme nechat pnout po pergole? Je jich celá řada
Pergola v zahradě či u domu se může stát nejen příjemným posezením, ale i úkrytem před sluncem či zvědavými sousedy. Bývá vkusnou dominantou zahrady, k čemuž přispívá i výběr rostlin, po pergole se pnoucích… Opadavé či stálezelené, kvetoucí nebo nikoliv, které vybrat a jak o ně pečovat? Přísavník, břečťan, plamének, vistárie, růže či kiwi – o těch a dalších popínavkách jsme si povídali s Tomášem Vencálkem, kurátorem z Botanické zahrady v Praze-Troji.
Neopadavé popínavky můžeme vybírat například mezi břečťany. Břečťan popínavý (Hedera helix) je obecně známý, méně všední jsou další kultivary břečťanu, různě panašované – s bílými skvrnami, s bílou nebo žlutou žilnatinou. Tyto druhy jsou však v zimním období choulostivější, např. břečťan kavkazský (Hedera colchica).
Ke stálezeleným popínavkám řadíme zimolezy – např. zimolez Henriův (Lonicera henryi). Zimolezy, na rozdíl od břečťanu, potřebují k růstu oporu v podobě plůtku.
Opadavé popínavky
Tady je výběr mnohem širší – rozhodnout se můžeme pro popínavé růže, plaménky neboli klemátisy – alpské druhy s drobnými květy (Clematis tangutica), nebo šlechtěné (populární je teď polské šlechtění s velkými květy, např. kultivar Clematis solidarnosc s červenými květy). Velký efekt má popínavá hortenzie (Hydrangea petiolaris) s bílými květy (ideální je, když se pne u zdi, která rostlinu vyhřívá), opletka (Fallopia aubertii) roste rychlostí blesku a má malé drobné kvítky, přísavník neboli loubinec (Parthenocissus), akébie (Akebia), podražec s krásnými velkými listy (Aristolochia durior).
Netradiční popínavkou pro naši pergolu se může stát mini-kiwi – (Actinidia kolomikta) se zajímavě zbarvenými růžovo-bílými a pak dozelena přecházejícími listy, nebo Actinidia arguta. Méně známe jsou též révovníky (Ampelopsis) dekorativní svými tyrkysovými plody. Mezi klasiku naopak patří vistárie (Wisteria) či trubače (Campsis), pro které bychom měli připravit pevné kovové opory, protože dřevěné lehké mohou svými mohutným tělem rozdrtit.
Na přímé slunce se nejlépe hodí popínavé růže.
Jak pečovat o některé z výše jmenovaných popínavých rostlin?
Popínavé růže – dvouleté výhony se mohou na jaře lehce zakrátit, ale pozor, rostlina vykvétá na dvouletém dřevě, tedy žádný razantní řez neprovádět!
Klematis – záleží na kultivaru, v jarním období zkrátit na výšku přibližně metr, metr a půl, rostlina se tím omladí. Botanické druhy lze zkracovat výrazněji.
Přísavník neboli loubinec – vůbec neřežeme, jen usměrňujeme růst tam, kde nám překáží, to samé platí u popínavých hortenzií
Trubače – v předjaří často namrzají, především na koncích, lze je mírně zakrátit
Vistárie – řezem zajišťujeme kvetení a vitalitu rostliny, výhony lze zakrátit až na10 cm, řez je složitější, provádí se několikrát ročně, lépe je informovat se u odborníků
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
