Lyžaře čeká ve Špindlerově Mlýně zpestření. Na Pláni se vystavují ledové sochy

9. únor 2016
Česko – země neznámá

Když vystoupíte ze sedačky v horní stanici lanové dráhy v areálu Svatého Petra, počkejte ještě s nazutím lyží a zajděte se podívat na výstavu soch v sousedním stanu. Ledový chrám ukrývá ve Špindlerově Mlýně několik unikátních soch. Dýchne na vás nejen stálá teplota pod nulou, ale i atmosféra 14. století.

Letos si budeme připomínat 700. výročí narození jednoho z nejvýznamnějších panovníků dějin – českého krále a římského císaře Karla IV. Právě jeho obří ledová socha sedící na trůnu je proto hlavní dominantou Ledária.

Umělci, kteří sochy tvořili přibližně dvanáct dnů deset hodin denně počátkem prosince 2015, zpodobnili i panovníkovy čtyři manželky: Annu Falckou, Blanku z Valois, Annu Svídnickou a Alžbětu Pomořanskou. V Ledáriu uvidíte i sochy dvou andělů oslavujících krále, části pražských památek i zmenšenou repliku Karlštejna.

42 tun ledu a 330 kvádrů

Sochy z ledu vytvořil tým sedmi sochařů v čele s akademickým sochařem Františkem Bálkem, který se ledovými sochami zabývá už od roku 1989. Kolem soch umělci vytvořili půlkruhovou zeď z kvádrů, která je chrání a navíc spolu s nasvícením podtrhuje atmosféru.

Z ledu najdete i vypracovaný detailní Karlštejn

Kvůli sochám musely lanovka a nákladní vůz vyvézt nahoru více než 330 ledových kvádrů, z nichž každý vážil 125 kilogramů. V obrovském stanu Ledária se tak nyní pomocí klimatizace chladí celkem 42 tun ledu na stabilní teplotu minus 7 stupňů. Ledové sochy by tu měly vydržet do konce března.

Špindlerovské Ledárium je ojedinělé i použitím barevných folií při stavbě soch a objektů. V barvách můžete například vidět pozadí panovníkova trůnu a královské znaky po obou stranách. Folie jsou nejspíš to jediné, co kromě silného dojmu po letošním Ledáriu zůstane, až sochy definitivně roztají.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.