Meditační klid i krásná krajina na vás čeká u Zvonu setkávání v Hojné Vodě
Novohradské hory na jihu Čech, respektive na česko-rakouském pomezí, byly v časech železné opony zapomenutým krajem. To už ale dávno neplatí, obě strany hranice se propojily a kraj ožil turistickým ruchem. Z Rakouska teď vede do Čech turistická stezka zvaná Via Verde, čili Zelená cesta, a jednu zastávku má i ve vesnici Hojná Voda.
A zastávka to není jen tak ledajaká. Tvoří ji neobvyklá zvonice postavená z mrákotínské žuly, ve které visí obří Zvon setkávání. U jejího zrodu stál místní obyvatel Petr Nedvěd, který ji situoval do horní části obce. Moderní stavba z mrákotínské žuly a skla leží v ose, kterou vytváří klasicistní socha svatého Jana Nepomuckého a kamenná kašna z roku 1912 s pramenem vody.
Od zvonice je za dobrého počasí vidět daleko do Čech, až na Českomoravskou vrchovinu k Mrákotínu, odkud právě pochází žula použitá na stavbu. Zvon zavěšený ve zvonici, váží necelé tři tuny a zdobí ho znak jednorožce, erbovního zvířete Hojné Vody, a také nápis: „Obrať svou tvář ke slunci a všechny tvé stíny zůstanou za tebou.“
Ke zvonici může kdokoli kdykoli přijít a sám si na obří zvon zazvonit. Zvonice je volně přístupná a je jedním ze zastavení na turistické stezce Via verde, vedoucí z rakouského Harbachu do jihočeské Horní Stropnice.
Obec Hojná Voda v Novohradských horách byla založena v 16. století na podnět Viléma z Rožmberka. Důvodem jejího založení bylo objevení léčivého pramene, kolem kterého časem vznikly lázně. Pojmenování Hojná Voda pochází od Františka Palackého z roku 1854, které postupně nahradilo české pojmenování obce, které se do té doby říkalo buď Svatá Anna, nebo Vilémova hora.
Ve dvacátém století prošla Hojná Voda obdobím úpadku. Nejdřív kvůli odsunu německého obyvatelstva, později kvůli začlenění do pohraničního pásma a zbourání poloviny domů a kostela, následkem čehož zanikly i zdejší renesanční lázně. To vše natrvalo poznamenalo ráz celé obce. Přesto, nebo možná právě proto, stojí toto osobité městečko za návštěvu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Ani na víkend do Minsku nemůžu.‘ Rusko nechce úředníky či státní zaměstnance pouštět za hranice
-
Jak ochránit podmořské kabely? Vždy se něco pokazí. Ujistěte se, že víte, komu volat, radí americký voják
-
Na genetice tolik nezáleží, říkají dívky z babyboxu. Anežka a Dominika spolu chtějí zůstat v kontaktu
-
Majitel neznámý. Pozemky za pět miliard propadly státu, jsou velké jako třetina Prahy