Muzeum v Bílé Vodě na Jesenicku připomíná nedobrovolnou internaci řádových sester
Bílá Voda je nejsevernější obcí Jesenicka v Olomouckém kraji. Značnou část jejího obyvatelstva tvořily od padesátých let minulého století řádové sestry různých kongregací, které sem komunistický režim násilně přesídlil po zrušení klášterů. Jejich osudy dnes připomíná unikátní expozice muzea na zdejším náměstí. Nese název Izolace, internace a integrace.
První řádové sestry přišly do Bílé Vody v roce 1876. Slezský provincialát Chudých školských sester naší Paní, vyhnaný z Vratislavi v rámci Bismarckova „kulturního boje“, zde totiž našel útočiště. Usídlily se v někdejší piaristické koleji a zakoupily ještě další budovy. Kromě řádových prostor zde sestry provozovaly ještě učitelský ústav, obecnou školu a hospodyňskou školu s penzionátem.
Už v roce 1896 se však mohly řádové sestry opět navrátit do svého původního působiště, některé z nich ale v Bílé Vodě zůstaly a dále provozovaly mateřskou, obecnou a hospodyňskou školu a útulek pro přestárlé řeholnice. Školy zde fungovaly až do II. světové války. Po ní se sestry pokoušely provozovat letní tábory pro děti z velkých měst. Po roce 1948 jim však byla práce s dětmi nadobro zakázána.
Po převratu roku 1948 začal komunistický režim pronásledovat všechny církevní řády. V září 1950 tak byly v českých zemích zrušeny všechny ženské kláštery a řeholnice různých řádů a kongregací byly násilně svezeny do sběrných klášterů. Jedním z vybraných míst byla právě Bílá Voda. V roce 1951 byly mladší sestry odvezeny na jiná místa a Bílá Voda sloužila k internaci starších a práce neschopných sester.
V jednu dobu žilo v Bílé Vodě přes čtyři sta řeholnic
Postupně se zde nashromáždila snad největší církevní komunita v Evropě, čítající až 450 řeholnic. To, co se zdálo být dočasným opatřením, získávalo postupně punc trvalé izolace. Celkem se zde vystřídalo asi tisíc sester, z nichž mnohé jsou pohřbeny na místním hřbitově, který díky tomu patří k největším pohřebištím církevních osob u nás.
Kromě koleje bydlely internované sestry v různých domcích po celé obci. A postupně se zapojovaly do jejího života. Některé pomáhaly místním zemědělcům, jiné vykonávaly různé ruční práce. Nebylo výjimkou, že doučovaly místní děti nebo je připravovaly ke zkouškám.
V roce 1980 v Bílé Vodě začala příprava stavby výrobny hostií. V roce 1984 se začalo s výrobou, kterou řídily sestry kongregace Dcer křesťanské lásky, které zde působily až do roku 1994. Naposledy pracovaly ve výrobně premonstrátky, které odešly do svých domovských klášterů v roce 2001. Od té doby převzali výrobu civilní zaměstnanci.
V roce 2002 se v Bílé Vodě uzavřela kapitola soužití obce s řádovými sestrami odchodem Cyrilek a obec se rozhodla tuto etapu připomenout zřízením expozice muzea. Plány dlouho komplikoval nedostatek financí. Nakonec se díky spolupráci nadšenců, historiků a obce záměr podařil a v roce 2012 bylo muzeum otevřeno.
Nabízí nejen dokumenty o historii pobytu sester v Bílé Vodě, ale také předměty denní potřeby, řeholní hábity či drobné umělecké předměty vyrobené nebo darované někdejšími obyvatelkami obce. Návštěvníci také mohou poznat jednoduché vybavení cely řeholnic a vidět i barokní oltář, který sestry používaly k modlitbám.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Spor o windfall tax. ‚Nemanipulujte, nelžete,‘ říká ekonom Hampl akcionáři ČEZ. Ten chce žalovat stát
-
Zpravodajský server agentury ČTK napadli hackeři. Vydal falešné zprávy o atentátu na Pellegriniho
-
Dívka trhala borůvky a ztratila se, četníci ji umlátili, vzpomíná vnuk na dědův příběh z tábora v Letech
-
Dovoz ukrajinských potravin bude i nadále bez cel, ale s omezením. Unie tím podpořila evropské farmáře