Muzeum v Bílé Vodě na Jesenicku připomíná nedobrovolnou internaci řádových sester

První řádové sestry přišly do Bílé Vody v roce 1876. Slezský provincialát Chudých školských sester naší Paní, vyhnaný z Vratislavi v rámci Bismarckova „kulturního boje“, zde totiž našel útočiště. Usídlily se v někdejší piaristické koleji a zakoupily ještě další budovy. Kromě řádových prostor zde sestry provozovaly ještě učitelský ústav, obecnou školu a hospodyňskou školu s penzionátem.

Už v roce 1896 se však mohly řádové sestry opět navrátit do svého původního působiště, některé z nich ale v Bílé Vodě zůstaly a dále provozovaly mateřskou, obecnou a hospodyňskou školu a útulek pro přestárlé řeholnice. Školy zde fungovaly až do II. světové války. Po ní se sestry pokoušely provozovat letní tábory pro děti z velkých měst. Po roce 1948 jim však byla práce s dětmi nadobro zakázána.

Takto skromě žily řádové sestry v Bílé Vodě|foto: Miroslav Kobza

Po převratu roku 1948 začal komunistický režim pronásledovat všechny církevní řády. V září 1950 tak byly v českých zemích zrušeny všechny ženské kláštery a řeholnice různých řádů a kongregací byly násilně svezeny do sběrných klášterů. Jedním z vybraných míst byla právě Bílá Voda. V roce 1951 byly mladší sestry odvezeny na jiná místa a Bílá Voda sloužila k internaci starších a práce neschopných sester.

V jednu dobu žilo v Bílé Vodě přes čtyři sta řeholnic

Postupně se zde nashromáždila snad největší církevní komunita v Evropě, čítající až 450 řeholnic. To, co se zdálo být dočasným opatřením, získávalo postupně punc trvalé izolace. Celkem se zde vystřídalo asi tisíc sester, z nichž mnohé jsou pohřbeny na místním hřbitově, který díky tomu patří k největším pohřebištím církevních osob u nás.

Kromě koleje bydlely internované sestry v různých domcích po celé obci. A postupně se zapojovaly do jejího života. Některé pomáhaly místním zemědělcům, jiné vykonávaly různé ruční práce. Nebylo výjimkou, že doučovaly místní děti nebo je připravovaly ke zkouškám.

Bílá Voda - původní piaristická kolej|foto: Miroslav Kobza

V roce 1980 v Bílé Vodě začala příprava stavby výrobny hostií. V roce 1984 se začalo s výrobou, kterou řídily sestry kongregace Dcer křesťanské lásky, které zde působily až do roku 1994. Naposledy pracovaly ve výrobně premonstrátky, které odešly do svých domovských klášterů v roce 2001. Od té doby převzali výrobu civilní zaměstnanci.

V roce 2002 se v Bílé Vodě uzavřela kapitola soužití obce s řádovými sestrami odchodem Cyrilek a obec se rozhodla tuto etapu připomenout zřízením expozice muzea. Plány dlouho komplikoval nedostatek financí. Nakonec se díky spolupráci nadšenců, historiků a obce záměr podařil a v roce 2012 bylo muzeum otevřeno.

Expozice muzea v Bílé Vodě|foto: Miroslav Kobza

Nabízí nejen dokumenty o historii pobytu sester v Bílé Vodě, ale také předměty denní potřeby, řeholní hábity či drobné umělecké předměty vyrobené nebo darované někdejšími obyvatelkami obce. Návštěvníci také mohou poznat jednoduché vybavení cely řeholnic a vidět i barokní oltář, který sestry používaly k modlitbám.