Na naučné stezce v Mladých Bříštích se dozvíte spoustu zajímavostí o křížkách v polích

Křížky začali lidé stavět na důkaz toho, že jde o místo křesťanské. Později se objevovaly i tam, kde se stalo nějaké neštěstí, nebo jako poděkování za záchranu života. Na takových místech se pak objevovaly i smírčí kříže, nazývané také smírčí kameny. „Tam jde spíš o smír s duší nebožtíka, než s Pánem Bohem,“ říká Pavel Koubek, předseda sdružení Zelené srdce, které se o křížky v polích na Pelhřimovsku stará.

12 fotografií

Je zajímavé, že křížky většinou stávaly mezi dvěma stromy, často lípami. „Když vylezete na kopec a uvidíte v poli dva stromy, tak tam ta památka buď stále stojí, nebo dříve stávala,“ vysvětluje Pavel Koubek.   

Po roce 1948 začaly kříže od cest mizet. Nehodily se totiž novému režimu. Našli se samozřejmě odvážlivci, kteří kříže opravovali, ale s rizikem perzekuce celé rodiny. Dnes už kříže nikomu nevadí. Občas se sice nějaké kameny záhadně přesouvají do soukromých zahrad, ale většinou zůstávají stát a pomalu a jistě chátrají. Členové sdružení Zelené srdce křížky ve svém okolí mapují a podle možností čistí a opravují.

Naučná stezka v Mladých Bříštích je dlouhá jeden a půl kilometru, vede polní cestou od okraje obce a má pět zastavení. Stezka není oficiálně značená jako naučná, ale kopíruje zelenou turistickou trasu. Na tabulích jsou informace o původu a druzích křížů, o jejich ničení i o možnostech jejich záchrany. Pomoci může podle Pavla Koubka každý. „Stačí málo. Zastavit se, posbírat popadané větve, posekat trávu,“ říká.

Stezka končí u polní studánky, která se také zachovala jako jedna z mála. Ale pozor, voda z ní není v žádném případě pitná.