Pískovec z Maletína byl materiálem pro většinu památek Olomoucka i širokého okolí

Žlutý pískovec s výraznými kresbami zbarvenými do červena se těžil v lomech nedaleko malé vesnice Maletín na Šumpersku v Olomouckém kraji. Právě díky zdejšímu pískovci se tato oblast stala známou po celé Evropě.

Tato jedinečná hornina pochází z velkého sladkovodního jezera, které se zde rozkládalo před 100 miliony let. Usazeniny na dně vytvořily jemnozrnný křemenný pískovec, který vynikal tím, že se odlučoval v pravidelných kvádrech. Velmi charakteristický pro zdejší kámen je výskyt takzvaných „železitých broků“, což jsou kuličky jistého druhu železné rudy, které ale kameníci považovali za vadu materiálu.

Maletínský pískovec se využíval nejprve jako stavební kámen, a také na výrobu hospodářských pomůcek – brusů, koryt, ostění a podobně. Vůbec nejstarší historicky doložené použití pískovce pochází z roku 1570, kdy je popsán jako stavební materiál při stavbě Jezuitského konviktu v Olomouci.

Snadná opracovatelnost přivedla k pískovci i umělce

Při jeho používání si lidé všimli, že je pískovec relativně snadno opracovatelný a začali jej využívat i pro umělecké účely. A tak začala zlatá éra miletínského pískovce. Nejstarší artefakt v okolí najdeme na místním hřbitově v podobě velice dobře zachovalého náhrobku.

Horní vrstvy pískovce nejsou pro kamenickou výrobu vhodné|foto: Miroslav Kobza

Pískovec se nachází nejen na území Maletína, ale také nedaleko Studené Loučky a sousedních obcí Svojanov a Prklišov. Zatímco Maletín a Studená Loučka byly součástí držav olomouckých biskupů, Svojanov a Prklišov patřily po konfiskaci třebovského panství Lichtenštejnům.

První lomy patrně patřily vrchnosti a těžba v nich probíhala od 14. století. Největšího rozmachu dosáhla v období baroka a následně v 19. století. V jeho druhé polovině vlivem dovozu ušlechtilejších materiálů začala těžba pískovce upadat a zcela zanikla po II. světové válce, kdy se v 50. letech občas vytěžil ojedinělý blok. Poté byly lomy opuštěny.

V roce 1993 se těžba nakrátko obnovila, ale pro neshody podílníků se opět zastavila a od té doby je Maletínský pískovec nedostatkovým zbožím.

Maletínský pískovec vydal i svědectví o dávném životě

Maletínský pískovec neproslul jen díky dílům, které z něj vytvořily lidské ruce. Už při jeho usazování na dně sladkovodního jezera napadaly do jeho zrn rostlinné i živočišné zbytky a díky tomu je tato oblast dobře známá i mezi paleontology. Jeden ze zakladatelů paleobotaniky, Švýcar Oswald Heer, popsal v roce 1869 v maletínském pískovci čtrnáct
nových rostlinných druhů.

Z maletínského pískovce je i olomoucký sloup Nejsvětější trojice chráněný UNESCO|foto: Miroslav Kobza

Krásně zachovalé otisky rostlin patří zejména magnóliím, sekvojím, borovicím, fíkovníkům a eukalyptům. Našly se ale i stopy po schránkách vodních živočichů z dávných dob. Při kamenickém opracování byly tyto zkameněliny nežádoucí, a tak je stavebníci a umělci rádi prodávali vědcům a muzeím.

Samotná krajina lomů se nachází pod Maletínem kolem moravsko-českého pomezí. Skalní stěny, obnažené plotny kamene, zatopené důlní jámy i odvaly z dávných těžeb zde vytvořily unikátní krajinu, která připomíná třetihorní les. Daří se zde jak lovné zvěři, tak zejména obojživelníkům, plazům a hmyzu.

I proto obec zvažuje vybudování naučné stezky, která by návštěvníka provedla lomy, seznámila je s jejich historií a připomenula unikátní obyvatele z řad rostlinné i živočišné říše. To však závisí i na plánované stavbě dálnice D35, která by část tohoto území mohla zasáhnout.