První kulový plynojem u nás fungoval jen 13 let. Dnes v Praze slouží leteckému výzkumu

Konstrukci prvního československého kulového plynojemu mělo na starosti Vítkovické horní a hutní těžařstvo. Vznikl v roce 1932 a strojně ho vybavila firma Českomoravská Kolben-Daněk. Základní výhodou plynojemů tohoto typu bylo, že plyn se v nich mohl uskladňovat pod relativně vysokým tlakem. Což výrazně navýšilo kapacitu při malém zastavěném prostoru.

Svému účelu sloužil kulový tlakový plynojem pouhých 13 let. V závěru druhé světové války byla už téměř vypuštěná koule poškozena několika průstřely. Projektil zasáhl plynojem z jižní strany a uvnitř explodoval. Na straně zásahu je umístěna záplata, na severní části jsou dodnes patrné nerovnosti způsobené střepinami. Po opravě se plynojem už ke svému původnímu účelu nevrátil. V roce 1949 byl předán k využití Výzkumnému a zkušebnímu leteckému ústavu.

Libeňský plynojem, tehdy ještě na holém kopci, byl zobrazován malíři i fotografy|foto: Jolana Nováková

Objekt zájmu pro umělce

Jako jediná stavba na holém návrší plnil plynojem nejen svou funkci, ale přitahoval i zraky umělců. Na obrazech, kresbách a grafických listech ho zachytili malíři i výtvarníci (Josef Šíma, Cyril Bouda, Jan Konůpek…), byl často fotografován (Miroslav Hák, Josef Sudek, Václav Chochola…). Objevil se dokonce v literatuře, v poezii, Josef Škvorecký napsal Blues libeňského plynojemu. Asi nepřekvapí, že upoutal také nedaleko žijícího Bohumila Hrabala a je zmiňován v jedné kramářské písni Vlasty Buriana.

Koule, jak jí důvěrně říkají zaměstnanci VZLÚ, má po relativně krátké plynárenské kariéře za sebou už desítky let ve službách leteckého a průmyslového výzkumu. Výzkumný ústav přeměnil původní přetlakovou nádobu na podtlakovou nádrž pro aerodynamický tunel. Je zde možné simulovat fyzikální podmínky při vysokých rychlostech proudění. Tomáš Jelínek z VZLÚ říká: „Není důležitý tvar koule, důležité jé, že to musí být nějaký uzavřený prostor, který snese vysoký podtlak.“

Libeňský plynojem byl roku 2006 vyhlášen kulturní památkou a rok nato poprvé zpřístupněn v rámci Dnů evropského kulturního dědictví.