První kulový plynojem u nás fungoval jen 13 let. Dnes v Praze slouží leteckému výzkumu
Na vrcholu kopce nad Palmovkou leží stříbrná koule o průměru 20 metrů. Je to bývalý libeňský plynojem. Během Pražského povstání dostal zásah. Naštěstí už v té době nebyl naplněn. V současnosti plynojem využívá Výzkumný a zkušební letecký ústav.
Konstrukci prvního československého kulového plynojemu mělo na starosti Vítkovické horní a hutní těžařstvo. Vznikl v roce 1932 a strojně ho vybavila firma Českomoravská Kolben-Daněk. Základní výhodou plynojemů tohoto typu bylo, že plyn se v nich mohl uskladňovat pod relativně vysokým tlakem. Což výrazně navýšilo kapacitu při malém zastavěném prostoru.
Svému účelu sloužil kulový tlakový plynojem pouhých 13 let. V závěru druhé světové války byla už téměř vypuštěná koule poškozena několika průstřely. Projektil zasáhl plynojem z jižní strany a uvnitř explodoval. Na straně zásahu je umístěna záplata, na severní části jsou dodnes patrné nerovnosti způsobené střepinami. Po opravě se plynojem už ke svému původnímu účelu nevrátil. V roce 1949 byl předán k využití Výzkumnému a zkušebnímu leteckému ústavu.
Objekt zájmu pro umělce
Jako jediná stavba na holém návrší plnil plynojem nejen svou funkci, ale přitahoval i zraky umělců. Na obrazech, kresbách a grafických listech ho zachytili malíři i výtvarníci (Josef Šíma, Cyril Bouda, Jan Konůpek…), byl často fotografován (Miroslav Hák, Josef Sudek, Václav Chochola…). Objevil se dokonce v literatuře, v poezii, Josef Škvorecký napsal Blues libeňského plynojemu. Asi nepřekvapí, že upoutal také nedaleko žijícího Bohumila Hrabala a je zmiňován v jedné kramářské písni Vlasty Buriana.
Koule, jak jí důvěrně říkají zaměstnanci VZLÚ, má po relativně krátké plynárenské kariéře za sebou už desítky let ve službách leteckého a průmyslového výzkumu. Výzkumný ústav přeměnil původní přetlakovou nádobu na podtlakovou nádrž pro aerodynamický tunel. Je zde možné simulovat fyzikální podmínky při vysokých rychlostech proudění. Tomáš Jelínek z VZLÚ říká: „Není důležitý tvar koule, důležité jé, že to musí být nějaký uzavřený prostor, který snese vysoký podtlak.“
Libeňský plynojem byl roku 2006 vyhlášen kulturní památkou a rok nato poprvé zpřístupněn v rámci Dnů evropského kulturního dědictví.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Dluh narůstá, ale společnost nemá žádné příjmy. Likvidátor firmy Salia Group navrhuje její konkurs
-
Analytik o průzkumu: Překvapil mě nárůst stran mimo Sněmovnu. Možná zažívají renesanci
-
Odliv Italů a příliv uprchlíků. Snížit migraci Meloniová nezvládla, před eurovolbami mění strategii
-
Černého motýli? Není to umění, ale reklamní poutač, tvrdí architektka