Sluneční hora u Olomouce navnadí turisty před vstupem do Litovelského Pomoraví

Poblíž Mladče, známé jeskyněmi s archeologickými nálezy dokládajícími osídlení kromaňonců, vybudovali Lichtenštejnové v 19. století romantický park. Z něho se dodnes dochovalo jen několik drobných staveb včetně altánu s názvem Chrám přátelství, obelisku a umělé jeskyně.

V roce 2014 vznikl na opačném konci lužního lesa na patnácti hektarech nový kulturně krajinářský areál s názvem Dům přírody Litovelského Pomoraví.

Vyrostl tu soubor originálních staveb a uměleckých instalací v přírodě. Rajská zahrada rostlin a živočichů Františka Skály má tvar lodi. Je postavená z cihel připomínajících barokní pevnůstky v okolí Olomouce. Dále je tu Ohniště zlaté spirály Marcela Hubáčka, také Lesní chrám či kouzelný les Miloslava Fekara, v němž najdeme zákoutí s herními a edukativními prvky pro děti. Jednou z dominant komponované krajiny je Sluneční hora výtvarníka Miloše Šejna.

„Je to zatím největší realizace Miloše Šejna a myslím si, že shrnuje jeho pochůzky nejen hanáckou krajinou, je to průnik jeho dílem. Miloš Šejn vždycky pracoval s přírodními živly. V jeho Sluneční hoře slyšíme vítr, je postavena nad potokem, jehož hlas se občas uvnitř ozývá. Oheň si člověk musí donést, ale dá se to chápat také tak, že tento živel sem proniká světlem, které je v hoře pokaždé jiné. A do hory se dá i vstoupit, takže vlastně vstupujeme do nitra Země, což je takový velký lidský archetyp,“ říká ředitel centra ekologických aktivit Michal Bartoš.

Centrální studna se zvonem|foto: Aleš Spurný

Poklady Miloše Šejna

Chodbou vstupujeme do setmělého prostoru. Po chvíli se odhaluje nitro s centrální studnou, pod níž protéká zmíněný potok. Světlo se sem dostává shora sopouchem. Člověku, který tu chvíli setrvá, odhaluje pohled na objekty a výzdobu doplněnou barevnými kameny.

„Je tu spousta pokladů vymyšlených v konceptu Miloše Šejna. Jeden výklad je, že ta hora je filosofická, člověka tu napadají jiné otázky než venku. Najdete zde spoustu kamenů, které by měly mít ozdravující vliv, a když na to člověk nevěří, tak platí, že je to hora otázek, hora snění, meditační prostor. Jsme ve stabilním prostředí – v samém kameni, který se nehýbe, ale živly sem pronikají a mění ho, takže pokaždé vstupujeme do jiného prostoru,“ říká Michal Bartoš.

Na vrcholu Sluneční hory i ve studni nad hladinou potoka jsou umístěny zvony, na jejichž hlasy prý mají živly a proměny počasí také vliv. Jak znějí za sychravého podzimního dne, si můžete poslechnout v reportáži.