Stavíme budky pro ptáky. Na co si dát pozor?
K čemu je ptákům člověkem vyrobená ptačí budka? Jak by měla vypadat? Kdo, kde a pro koho by ji měl vyrábět a zavěšovat? Zeptali jsme se ornitologa Jaroslava Škopka.
Výroba ptačích budek má u nás dlouholetou tradici, je to jedna z nejjednodušších forem, jak ptákům pomoci. Budka musí splňovat několik základních parametrů:
1) nesmí do ní pršet ani sněžit, tedy musí mít dobře vyřešenou střechu
2) musí být dostatečně hluboká – máme na mysli vzdálenost od vletového (vstupního) otvoru ke dnu, aby do hnízda, které si tam ptáci postaví, nedosáhla kočka nebo kuna
3) neměla by být hlubší než 30 cm, v opačném případě tam ptáci nosí mnoho stavebního materiálu a tím jim zbytečně přiděláváme práci
4) má mít větší základnu než 12 x 12 cm (v těch nejmenších rády hnízdí sýkory a další dutinoví ptáci)
„Vletový vstupní otvor děláme většinou kulatý,“ popisuje Jaroslav Škopek. „Nejmenší průměr otvoru je 28 milimetrů, například pro sýkoru uhelníčka nebo modřinku. Nejčastěji vyráběný průměr je 32 mm, což využívají hlavně sýkory koňadry, rehek zahradní či lejsci. Takzvaný špačník pro špačka obecného se dělá s otvorem 45 mm. Budka je pak o něco větší se základnou přibližně 15 x 15.
Polobudky se říká budkám, které můžeme umístit přímo na chalupu nebo na dřevník. Část přední stěny mají napůl otevřenou a nahrazují ptákům přírodní polodutinu, třeba díru po vypadlém kameni ve zdi. Takové budky osídlují například rehek domácí, konipas bílý nebo konipas horský. Polobudka by měla mít šikmou střechu směrem dopředu, z toho důvodu, aby na okraj vletového otvoru nemohly usednout sojky a straky,“ dodává ornitolog Jaroslav Škopek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.