Stolová hora Vladař na Karlovarsku zažila Kelty i ústup Jana Žižky

3. listopad 2014
Česko – země neznámá

Čedičová hora Vladař na Karlovarsku je už z dálky nepřehlédnutelná. Pozornost lidí přitahovala odpradávna. Pro svoji strategickou polohu a výhled do kraje. Na Vladaři bylo jedno z největších keltských hradišť na území Čech. Dodnes jsou tu v terénu patrné ohromné obranné valy a dochovala se tu i cisterna - původní nádrž na dešťovou vodu. Objevená byla ale úplně náhodou teprve nedávno. Stolová hora Vladař je dodnes zbrázděná valy i zajímavými příběhy.

Stolovou horu Vladař najdeme asi pět kilometrů od Žlutic na Karlovarsku. Na severu a severozápadě obtéká horu řeka Střela. Příroda je tu překrásná, a tak není divu, že je tu i přírodní rezervace Horní Střela. Vrcholu Vladaře ve výšce 693 metrů nad mořem je nejblíž dnes už skoro opuštěná vesnice s příznačným jménem Vladořice. Odtud je to k prvním obranným valům necelý kilometr.

Stopy starého opevnění na Vladaři přitahovaly pozornost lidí vždycky. Psalo se o nich už v 16. století, ve druhé polovině 19. století byla hora zařazena mezi významná pravěká hradiště. Na archeologický výzkum ale tajemná hora čekala další dlouhá desetiletí. Místo toho bylo hradiště na řadě míst poškozeno nešetrným zemědělstvím a výstavbou cest přes původní keltské valy.

I milovníci přírody si tu přijdou na své

Buldozer objevil poklad

Na opravdu velký a komplexní výzkum vzhledem k nedostatku financí Vladař stále ještě čeká. Poslední větší archeologické práce na něm provedli archeologové Karlovarského muzea a nadšenci z občanského sdružení Vladař v roce 2007. Pokračovali ve výzkumu lokality, kterou úplně náhodou odkryl v roce 1980 buldozerista při čištění rybníčku u pionýrského tábora v úpatí Vladaře. Při bagrování narazil na lidské kosti a dřevěné chodby. Na událost se tehdy, pravděpodobně záměrně, oficiálně „zapomnělo“. Dokončit průzkum se podařilo právě až v roce 2007.

V sondě na břehu rybníka se podařilo v jílovitých sedimentech odkrýt spodní část dřevěné stavby z pečlivě a přesně opracovaných dubových hranolů obdélníkového průřezu. Její roubená konstrukce vytvářela několik provázaných komor. Dno bylo vydlážděné říčními valouny. Radiokarbonové datování zařadilo dubovou konstrukci do osmého až čtvrtého století před naším letopočtem. Podařilo se tak odkrýt další střípek z mozaiky dávného života na Vladaři.

Keltská cisterna dnes vypadá jako rybníček

Slepý Žižka se tu tři dny bránil

Své si na Vladaři o několik set let později, v listopadu roku 1421, užil také vojevůdce Jan Žižka z Trocnova. Při úprku z Plzně ho totiž nevpustili do nedalekých Žlutic, které před jeho vpádem ubránili. Tehdy už slepý Žižka se tak musel uchýlit na nedalekou horu.

Jan Žižka si na Vladaři užil své

Tři dny se tu Žižkovo vojsko bránilo početní převaze pánů z plzeňského landfrýdu a vojákům pod velením českého šlechtice Jindřicha z Plavna. Poté se Žižkovi a jeho mužům díky nepozornosti plzeňských podařilo z Vladaře uprchnout k Žatci.

I tak divoké dějiny zažila stolová hora u Žlutic. A kdyby vás třeba historie vůbec nezajímala, Vladař stojí za návštěvu i pro svoji krásnou přírodu a úžasný výhled do kraje.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d6289.908180020542!2d13.215540498013505!3d50.07737937205458!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x0000000000000000%3A0x156601dbdb37a425!2zVmxhZGHFmQ!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1415010789218" width="610" height="450" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
autor: Pavel Halla
Spustit audio