U obce Daskabát na Olomoucku najdete trosky dvou zapomenutých středověkých tvrzí

16. prosinec 2014
Česko – země neznámá

Daskabát sice není onou hříšnou vsí z nezapomenutelné filmové pohádky, ale zdejší hostinec stále vaří pekelný guláš proslulý široko daleko. Daskabát je středně velká vesnice východně od Olomouce, která má pozoruhodné okolí. To totiž ukrývá hned dvě doposud téměř neprozkoumaná panská sídla – tvrze Otěhřiby a Sedlec.

Historie samotné vesnice Daskabát je poměrně mladá. Ves se pod tímto jménem poprvé objevuje až ve druhé polovině 16. století. To však neznamená, že by zde nežili lidé již dávno před tím. Naopak, na katastru dnešní vesnice byly dokonce dvě obce a také dvě panská sídla. Obě jsou již dnes v ruinách, jejich stopy v krajině jsou však stále znatelné.

Starší z obou někdejších osad byly Otěhřiby. Vesnice stávala na poli asi 700 metrů západně od dnešního Daskabátu, kousek od dálnice vedoucí z Olomouce do Ostravy. Dodnes je na tomto místě v polích malý remízek, kde jsou zbytky někdejší tvrze.

Samotná obec Otěhřiby je poprvé jmenována v roce 1232 a brzy se v historických pramenech objevuje také zmínka o tvrzi. Ta stála na nevysokém pahorku nad potůčkem, který tudy protéká i dnes. Tvrz měla podobu dvou opevněných jader, které odděloval uměle vykopaný příkop. Obě jádra pak ještě obkružoval val a chránil příkop patrně napájený vodou z potůčku.

Jádro tvrze Sedlec připomíná spíše džungli

Tvrz i ves zanikly patrně za česko-uherských válek, nejspíš však ne násilnou cestou, ale prostě tím, že ztratila význam pro nové majitele. Zatímco vesnice byla obnovena o kus dál a stala se základem nové obce Daskabát, tvrz postupně mizela. Dnes už jsou na místě jen stopy po stavbách, zbytky valů a příkopů.

Druhou tvrzí a zároveň obcí, která se vyskytovala na katastru dnešního Daskabátu, byla Sedlec. Také tato osada stávala u dnešní dálnice, nedaleko motorestu a benzínové čerpací stanice umístěné ve směru na Ostravu. Zde na kraji lesa stávala podle historiků už ve 14. století ves nazývaná Sedlec.

Sedlec se připomíná poprvé roku 1359. Ves a tvrz existovaly do 15. století. V roce 1494 hejtman markrabství Moravského, Vratislav z Pernštejna zapsal pustou ves Sedlec Janovi Mukařovi z Kokor. Někdejší obec byla postupně zalesněna a zůstaly po ní jen zbytky tvrze.

Východní vrchol hradního kopce Otěhřiby

Toto tvrziště má okrouhlý, poměrně pravidelný tvar. V okolním rovinatém terénu její obranu zajišťoval příkop s vnějším valem. Právě zbytky příkopu jsou dodnes nejznatelnějším pozůstatkem stavby. V lesním terénu se však docela špatně hledá. I přesto její návštěva za námahu stojí. Je to pozoruhodná ukázka historie této krajiny.

Tvrz Otěhřiby

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m14!1m8!1m3!1d3071.7858808632623!2d17.4307569!3d49.5832814!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x0%3A0x0!2zNDnCsDM0JzU5LjgiTiAxN8KwMjUnNTAuNyJF!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1418725499951" width="610" height="200" frameborder="0" style="border:0"></iframe>

Tvrz Sedlec

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d3071.82397002253!2d17.4602253!3d49.58267640000001!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x0%3A0x0!2zNDnCsDM0JzU3LjYiTiAxN8KwMjcnMzYuOCJF!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1418725532214" width="610" height="200" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
autor: kbz
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.