Zkamenělý zámek nabízí výhled, hradní zříceninu i největší skalní bránu na Moravě
Procházka Javoříčským krasem na Olomoucku od Javoříčka do Vojtěchova zavede turisty do malebné krajiny prosluněných bučin, nedotčené přírody, jeskyní ale i vápencových skal. Jednou z největších je bezesporu Zkamenělý zámek, skalisko, které se tyčí nad údolím potoka Špraňku, jehož vody mohou za vytvoření zdejší soustavy jeskyní.
Ke Zkamenělému zámku se dá dojít po červeně a modře značené turistické trase vycházející z Javoříčka a mířící sem přes kopec, kde se nacházejí pozoruhodné Javoříčské jeskyně. Asi kilometr od vstupu do nich pak cesta náhle zabočí na skalnatý hřbet a po nenáročném výstupu zavede turisty na vyhlídkovou plošinu na vrcholu skaliska. A tady si teprve člověk uvědomí, jak velký útes Zkamenělý zámek vlastně je. Pod vyhlídkovou plošinkou padá skála do hloubky 54 metrů a hluboko pod ní se vine stříbrná stuha potoka.
Právě tady, na vrcholu skalnatého ostruhu, stával kdysi malý hrad. Kdy byl založen, bezpečně bohužel nevíme. Pod názvem Branky se však objevuje v přídomku jednoho ze šlechticů v roce 1313. Přímá zmínka o něm pochází z roku 1355. Ale již v roce 1398 je uváděn jako pustý. Dnes po něm na vrcholu skaliska zůstaly jen nevýrazné zbytky zdí a částečně ve skále vyhloubený hradní příkop.
U Zkamenělého zámku bývalo kdysi možná pravěké jezero
Sestoupíme-li níže, najdeme další unikátní lokalitu, kterou ve vápenci Zkamenělého zámku vytvořila příroda. Jde o částečně zřícenou skalní bránu, která je se svou výškou kolem 10 metrů největší na Moravě. Je to vlastně někdejší vchod do jeskyně, která se později zřítila a zůstal tak jen portál. Bránou vede turistická stezka.
Kousek od brány najdeme vstup do ponorné jeskyně. Je to jeden z mnoha vstupů do krasového podzemí zdejšího kraje. Právě na Zkamenělém zámku začínali své bádání současní amatérští jeskyňáři z Prostějova, kteří v současné době provádějí většinu výzkumů v této oblasti. Podle jejich vyprávění se podařilo v této lokalitě objevit tři patra jeskynních systémů.
Zajímavé je, že v nich našly rozsáhlé nánosy štěrku, které podle nich nemohou být dílem malého potoka Špraňku, a jsou tak důkazem, že zde v minulosti protékala mnohem větší vodoteč. To podporovalo i myšlenku, že útes Zkamenělého zámku byl kdysi propojen s protějším svahem pod Kadeřínem a zadržoval jako přírodní přehrada pravěké jezero. Po protržení této hráze jezero postupně vyteklo a vyhlodalo dnešní údolí potoka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Kauzu Medvedčuka a proruské propagandy řešili s Čechy Belgičané. Podplácením se zabývá i Nizozemsko
-
PRŮZKUM: Velikonoce jsou pro Čechy hlavně symbolem jara. Tradice se nejvíce dodržují v Praze
-
Princ temnoty, Putinův muž pro Ukrajinu. Kdo je politik a oligarcha, na kterého Česko uvalilo sankce?
-
Cestujte jako mladí šlechtici. Moravská zemská knihovna sestavuje mapu barokního Erasmu