120 let Židovského muzea v Praze. Vystřihovánka v židovské tradici. A čím žije synagoga v Plzni?

120 let Židovského muzea v Praze

Až do 120 let! Tradiční židovské přání k narozeninám se 29. srpna naplní Židovskému muzeu v Praze. Přesně před 120 lety totiž několik členů pražské židovské obce v čele se Salomonem Hugo Liebenem založilo Spolek pro založení a vydržování Židovského musea v Praze. Jeho česko-německé stanovy schválilo Místodržitelství Království českého právě 29. srpna 1906. 

Jak muzeum své narozeniny oslaví, přiblížila muzejní vedoucí marketingu a komunikace Martina Kemrová:

„My to máme trošku komplikované, protože 29. srpna je sobota, je šabat, takže máme zavřeno. Ale hned 30. srpna bych ráda všechny pozvala na přednášku naší hlavní kurátorky Michaely Sidenberg na ŠTETL FESTu v Brně.“ 

Muzeum chystá i bohatý podzimní program. „V listopadu chystáme komentované prohlídky archivu ve Smíchovské synagoze. O její existenci ví poměrně málo lidí a běžně se tam návštěvník nedostane,“ láká Kemrová.

A dále zmiňuje znovuotevření galerie Artschul s výstavou Ztráty a nálezy či expozici Městem, lesem, polem, kolem, věnovanou Jiřímu Fiedlerovi. „Ten je taková za mě asi neprávem pozapomenutá postava člověka, který 30 let od 70. let mapoval mizející židovské památky, hřbitovy, synagogy po celé České republice. A název výstavy napovídá, že nedbal na terénní nerovnosti a křoví a zarostlé polnosti, ale mapoval je bez ohledu na svoje vlastní pohodlí,“ říká Kemrová.

„Špičkou našeho programu ale bude výstava v Národním muzeu. Zájemci se dozví, jak muzeum vzniklo i jak bylo možné, že nezaniklo za druhé světové války, ale naopak získalo jednu z největších sbírek na světě,“ dodává Kemrová.

Vystřihovánka, kterou provází paměť

Když se řekne vystřihovánka, většinou si představíme dětské nůžky a poněkud neohrabaně vystřižené obrázky. V židovské tradici je ale dělávali dospělí, mohly být složité a nést náboženský význam. Dekorativní tabulky, které na východní stěně zbožné domácnosti ukazovaly směr modlitby k Jeruzalému, mívaly totiž právě podobu vystřihovánky. Zde o ní hovoří Leo Pavlát.

Plzeňská synagoga láká na kulturu i výhledy

Jedna z největších synagog v Evropě se v Plzni otevřela návštěvníkům po velké rekonstrukci před čtyřmi lety. Kateřinu Havránkovou zajímalo, jak je tamní židovská obec spokojená s návštěvností i jaký tam nabízejí nejbližší program. Hovořila s předsedou plzeňské židovské obce Jiřím Löwym.

Návštěvnost je podle něj měřitelná a velmi dobrá. „Každoročně navštíví synagogu mezi 18 až 20 tisíci osobami. Pořádáme tu výstavy i koncerty – chystáme například recitál Malý princ s Janem Cinou nebo benefiční vystoupení Jitky Zelenkové,“ uvádí Jiří Löwy.

Do konce září zde běží autorská výstava obce Holocaust plzeňských Židů. „Je o významných osobnostech, jak se jim žilo před válkou i během ní,“ přibližuje Löwy.

S obnovou památky je obec spokojená: „Jsme spokojení, ale jedna věc je rekonstrukce a pak na nás a bez dalších dotací je provoz a údržba. Jen jsme tušili, co nás to bude stát časově i finančně. Ale myslím si, že to zvládáme.“

A Jiří Löwy uzavírá: „Nabízíme i komentované prohlídky v cizích jazycích. Můžeme do nich zahrnout Rabínský dům i výstup na věže s výhledem na Plzeň.“

Jakou techniku využíval Jiří Fiedler při dokumentaci zapadlých židovských hřbitovů a zchátralých synagog?

A jaký zajímavý architektonický detail si naše redaktorka při rozhovoru prohlížela přímo nad svojí hlavou, když seděla ve Velké synagoze?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.