14 metrů vysoký Mariánský sloup na Staroměstském náměstí musel padnout jako symbol
Na podzim roku 1648 vrcholila Třicetiletá válka. Švédové drancovali Prahu, obráncům tak nezbývalo, než se modlit k Panně Marii a prosit o zázrak. A ten se skutečně stal.
Pražané své město před mnohem silnějším nepřítelem uhájili. Jako výraz vděčnosti dali své ochránkyni postavit sloup v centru města na Staroměstském rynku. Byl vysoký bezmála 14 metrů a nesl dvoumetrovou pozlacenou sochu Panny Marie stojící na přemoženém drakovi, symbolu zla.
V neděli 3. listopadu 1918 byl na Bílou horu svolán tábor lidu. Na zpáteční cestě se rozvášněný dav, vedený pražským bohémem Frantou Sauerem, vydal na Staroměstské náměstí. Ze Žižkova se k nim připojil objednaný hasičský vůz tažený koňmi. Dny staroměstského mariánského sloupu byly sečteny. Na jeho stavbu totiž částečně přispěl i císař, a tak sloup padl coby symbol 300 let trvající habsburské nadvlády.
Proti nesmyslnosti tohoto činu se marně stavěli prostí občané i pražští intelektuálové. Fragmenty sloupu jsou k vidění v Lapidáriu Národního muzea a od roku 2020 stojí na Staroměstském náměstí jeho replika.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
