2700 let starý příběh má své pokračování
Dávná historie nabízí řadu nezodpovězených otázek. Patří k nim i osud v starověku zmizelých deseti izraelských kmenů.
Bible zpravuje o dvanácti izraelských kmenech, potomcích synů praotce Jákoba. Za krále Šalomouna tvořily na Blízkém východě jednotné království, které se však po Šalomounově smrti v 10. století před občanským letopočtem rozdělilo na dvě: jižní obývané kmeny Juda a Benjamin a severní osídlené zbývajícími deseti kmeny.
V roce 722 před občanským letopočtem bylo severní království vyvráceno Asyřany a od té doby jeho obyvatelé mizí z historických záznamů. Židovské dějiny zůstaly nadále písemně spjaty s potomky zbývajících dvou rodů, i když podle proroka Izajáše nastane den, „kdy přijdou ti, kdo zhynuli v zemi asyrské“. Je to právě tento výrok, který mnohé přiměl, aby se vydali pátrat po potomcích deseti ztracených izraelských kmenů.
Nejznámějším z nich se stal v roce 2015 zesnulý izraelský rabín Elijahu Avichail. Na dané téma napsal během svého dlouhého života několik knih a založil i organizaci s cílem navrátit židovskou identitu těm, kdo od ztracených izraelských kmenů odvozují svůj původ. Vodítkem pro rabiho Avichaje bylo dodržování alespoň některých židovských náboženských zvyklostí – dne odpočinku, obřízky, půstů, zákazu požívání krve.
Podle jeho předpokladů se židovští vyhnanci museli usadit především v oblasti dnešního Iráku, Afghánistánu, Sýrie a Íránu, i když později své pátrání rozšířil do dalších oblastí Asie, Afriky, jižní Evropy, a dokonce Ameriky.
Rabi Avichaj má největší zásluhu na tom, že dvě společenství žijící po staletí v odloučení jsou dnes uznávána jako židovská. Na prvním místě se to týká komunity Beta Jisrael ze země Kuš – dnešní Etiopie. Na její židovské kořeny upozorňoval již v 16. století židovský učenec Radbaz. Když pak izraelský vrchní sefardský rabín Ovadia Josef označil v roce 1973 Beta Jisrael za potomky kmene Dan, byla jim otevřena cesta do Izraele.
Dnes zde tato etiopská židovská komunita čítá více než 120 000 lidí, většinou těch, kteří se sem v 80. a 90. letech přepravili leteckým mostem při operacích Mojžíš a Šalomoun, a jejich potomků. Noví židovští přistěhovalci z Etiopie však stále přicházejí. Minulý měsíc jich tak Izrael přivítal dalších 316 a během jara má jejich počet stoupnout na 2000.
Současně do Izraele přilétají, tentokrát ze severovýchodní Indie, příslušníci společenství, které je Izraelem uznáno jako následník biblického kmene Menaše. Zatím poslední skupina těchto Bnej Jisrael, neboli „synů Izraele“, se do Izraele přepravila rovněž minulý měsíc a rozšířila zde počet jejich členů na téměř 3000.
Židovský příběh starý 2700 let tak má své pokračování.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.