80 let od vyvraždění rodinného tábora v Osvětimi, Ivan Kraus 85letý a českožidovský Jindřich Kohn

Chceme upozornit na nebezpečí totality, říká Wels

Největší masová vražda československých občanů za 2. světové války se odehrála v noci. A to v Osvětimi-Březince, přesně před 80 lety v hodinách mezi 8. a 9. březnem. Podle několika svědectví skoro 3800 mužů, žen a dětí z takzvaného terezínského rodinného tábora zpívalo těsně před smrtí v plynových komorách československou hymnu, židovskou hymnu hatikvu a internacionálu. Mezi obětmi byla i rodina architekta Rudolfa Welse. Online vzpomínku na život tohoto žáka Adolfa Loose chystá jeho vnuk, Colin Wels, který žije ve Velké Británii.

„Moje prarodiče, Ida a Rudolf a jejich dva synové žili v Praze. Rudolf byl úspěšný architekt. Postavil několik budov v Sokolově, v Karlových Varech a v Praze. V roce 1939 přišla německá okupace Československa a můj dědeček už nesměl vykonávat svou práci, protože byl Žid. Mému tatínkovi Tomovi se naštěstí podařilo v roce 1939 utéct do Británie, a díky tomu jsem tu dnes i já. V roce 1942 Ida, Rudolf a Martin odjeli transportem do Terezína a potom do Osvětimi. Tam byli v roce 1944 zavražděni,“ připomíná Colin Wels.

A proč se vlastně Welsovi rozhodli takovouto „online“ vzpomínku uspořádat? „Byl to nápad Amandy, mojí vzdálené sestřenice. Moje prarodiče a strýček byli zavražděni 8. března 1944. Je to přesně 80 let. Chceme si je připomenout, ale také poukázat na nebezpečí tyranie. Byla to obyčejná rodina a o všechno přišli, nakonec i o své životy spolu s dalšími 6 miliony Židů. Cítíme, že je důležité, aby se na ně nezapomnělo,“ dodává Wels.

Jak taková online vzpomínka probíhá a kdo všechno se k ní připojí? Dnes na celém světě narůstá antisemitismus. Jak Colin Wels vidí současnou situaci v Británii? Poslechněte si celý rozhovor.

85. jubileum Ivana Krause

Nejstarší z rodu Krausů, to by se dalo říci o herci, scénáristovi, loutkáři, spisovateli, fejetonistovi a povídkáři Ivanu Krausovi. Ten 1. března oslavil 85. narozeniny. Při této příležitosti s ním natáčela Daniela Brůhová.

Otec Ivana Krause byl významný český novinář a spisovatel Ota Kraus. „Já se narodil, rodina byla postižená válkou, údajně zahynulo 50 členů, které jsem neznal,“ vzpomíná Kraus. „Ale byl jsem ve šťastném momentě na venkově u dědy, tatínka mé mámy, věrného to katolíka. A jsem tím poznamenán. Jsem tudíž míšenec i tímto vnitřkem, jsem nic, jsem, co jsem,“ dodává Kraus.

„Co obdivuju? Židovskou anekdotu, to je nádhera. Neznám nic krásnějšího, životaplnějšího, než je tenhle ten vynález,“ říká Kraus.

Jak sám Ivan Kraus pracuje s humorem? A jak vnímá současnou válku v Gaze? Poslechněte si celý rozhovor s čerstvým jubilantem.

Českožidovský humanista Jindřich Kohn

Může být Žid Čech? Nebo naopak Čech Žid? To jsou otázky, které si v druhé polovině 19. století kladlo českožidovské hnutí. Jednou z jeho vůdčích osobností byl Jindřich Kohn. Od jeho narození uplyne 7. března 150 let. Medailon Jindřicha Kohna připravil Leo Pavlát.

„Jindřich Kohn se narodil v Příbrami 7. března 1874 v židovsky tradiční, česky vlastenecké rodině. Po ukončení gymnázia absolvoval v Praze právnickou fakultu a nastoupil praxi advokáta. Nebýt antisemitské Hilsnerovy aféry na přelomu 19. a 20. století, snad by ani nevstoupil do veřejného života. Nacionální protižidovská štvanice se však stala výzvou jak jeho židovství, tak bytostnému češství. Kohn úzce spolupracoval s Tomášem Garrigueem Masarykem, po vzniku Československa stál u zrodu Masarykovy sociologické společnosti. Jako přesvědčený stoupenec samostatné republiky přispíval k posílení její demokracie, ale nejvýrazněji svůj život spojil s českožidovským hnutím,“ přibližuje Leo Pavlát.

Jak tedy Kohn viděl směřování Čechů a Židů? A jaké souvislosti nacházel mezi křesťanstvím a židovstvím?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.