Alchymista Sendivoj dokázal z olova ulít zlato. Na zámku v Kravařích má expozici
Perlou barokní architektury ve Slezsku bývá označován zámek v Kravařích, který stojí uprostřed rozsáhlého parku 10 kilometrů od Opavy. Jeho součástí je nová expozice zaměřená na proslulého alchymistu a svého času také majitele kravařského panství Michala Sendivoje ze Skorska. Bavit bude zejména děti.
Na zámku v Kravařích můžete vstoupit do laboratoře Michala Sendivoje a ve vedlejší komnatě otestovat svoji pozornost ve velké interaktivní knize. Vytvořili ji studenti opavské průmyslové školy. Vycházeli z pověsti, podle níž Sendivoj na zámku ulil a zazdil do sklepení devět zlatých kachen. Čtyři z nich se díky hraběnce chtivé zlata našly, ale ostatní zůstaly zazděné. Povede se vám je zkompletovat?
Kdo byl Michal Sendivoj ze Skorska
Princ alchymistů, přírodovědec, učenec medicíny a farmacie a jeden z nejznámějších myslitelů své doby.
Sendivoj (Sendivogius) byl vedle Edvarda Kellyho jediným alchymistou, jehož veřejně prováděné transmutace jsou dobře dokumentované. Od dalších alchymistů se lišil tím, že byl dvořanem Rudolfa II., a později působil ještě u dvora Ferdinanda II., kde byl veden jako císařský rada. Byl též královským sekretářem polského krále Zikmunda III.
O Michalu Sendivojovi kolovalo v Evropě mnoho legend nejen v pozdějších staletích, ale i za jeho života. Byl hlavním hrdinou početných literárních děl, dokonce se objevuje v českých a slovenských pohádkách.
Především současníci věřili, že Sendivoj vlastní kámen filozofů, takže cokoli polský alchymista napsal, bylo studováno se stejnou horlivostí jako spisy starých mistrů. Polský král Zikmund II. jej povolal ke svému dvoru, kde Sendivoj provedl několik nevysvětlitelných kousků.
V Praze roku 1604, kdy vstoupil do diplomatických služeb, provedl před očima císaře Rudolfa II. úspěšnou transmutaci rtuti ve zlato. Rudolf II. prohlásil Sudivoje za neučenějšího z učenců a v pokoji, kde Sendivoj tento kousek provedl, nechal zasadit mramorovou desku, na níž bylo napsáno: „Faciat hoc quispiam alius, guod fesit Sendigovius Polonia.“ (Nech dokáže jiný, co dokázal Sudivoj Polák.)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Predátorské časopisy jsou továrna na články a peníze. Tulejova publikace je nedbalost, hodnotí akademik
-
Radši bych zchudl, než abych tady měl africké a islámské migranty a bál se vyjít ven, říká Okamura
-
Nevhodné, nefér a nebezpečné, Petr Pavel odsoudil kampaň ANO i Spolu do Evropského parlamentu
-
Požár, který u Berouna hořel 50 hodin a způsobil škody za 1,8 miliardy, založil člověk, zjistili hasiči