Amen: První romský dívčí román o přátelství a snění v šedesátých letech
Nakladatelství KHER vydalo první romský dívčí román. Prozaička Ilona Ferková v knize Amen vypráví příběh o jednom velkém holčičím přátelství na prahu dospělosti.
Přestože má většina hrdinek a hrdinů románu romský původ, nejedná se o sociální drama uvnitř vyloučené etnické menšiny, ale o barvitý portrét československé dělnické mládeže v roztančených šedesátkách, neopakovatelně vyobrazený ilustrátorkou Lelou Geislerovou.
Čtyři školou povinné kamarádky Anuša, Marina, Eva a Nataša, z jejichž iniciálů sestává slovo AMEN, se denně scházejí u Bílé haldy v Rokycanech, legendárního kopce za městem, a sní své dětské sny o slávě a bohatství. Jejich fantazírováním ovšem probleskuje prozaická skutečnost života Romů ze Slovenska, kteří po válce přišli do Čech osídlit pohraničí a rozhýbat průmysl coby levná pracovní síla.
Ani nuzné ubytování a vidina celoživotní dřiny ve fabrice však dívkám neberou optimismus. Baví je tančit a zpívat, moderně se oblékat a chodit do kina. Prožívají první lásky, některé prahnou po vyšším vzdělání a jiné láká cizina. Nevysloveným cílem je šťastná rodina a dobrý život – ne všechny jsou však k němu předurčeny.
Rokycanská rodačka Ilona Ferková (1956) do literatury Romů neúnavně vnáší nová témata a formy. Ve své povídkové prvotině Mosarďa peske o dživipen anglo love / Zničila si život kvůli penězům (Romaňi čhib 1992) jako první beletristicky zachytila genocidní praxi sterilizací romských žen. V povídkové sbírce Čorde čhave / Ukradené děti (Společenství Romů na Moravě 1996) popsala různorodé fasety asimilační politiky; v novele Kalo, či parno / Černý, nebo bílý (Romano džaniben 2000) schizofrenní prostředí smíšených romsko-českých svazků; v próze Vakeriben pal e Anglija / Příběhy z Anglie (Romano džaniben 2008) realitu romské migrace do Anglie a v povídkovém cyklu De mek jekh, Ľido! Kaštankuskre vakeribena andal e herňa / Ještě jedno, Lído! Kaštánkovy příběhy z herny (Kher 2018) novodobý fenomén hazardního hráčství.
Ilona Ferková si dávno byla vědomá, že v romské literatuře chybí text, jenž by se obracel přímo k dospívajícím Romkám a postihoval jejich citový a erotický život. „Vždycky jsem přemýšlela, jestli lze romsky psát o lásce. Má romština takový stylistický rejstřík, aby vyjádřila vášeň i cit literárními prostředky?“ kladla si otázku autorka. Dlouho očekáváný román AMEN je důkazem toho, že to jde.
Další romský autor, Patrik Banga, který letos získal za příběh svého dospívání Skutečná cesta ven literární cenu Magnesia Litera, říká:
„Když jsem byl ve věku hrdinek knížky Ilony Ferkové, o vztazích a sexualitě obecně se doma vůbec nemluvilo. Já měl možnost se zeptat táty, ale třeba moje sestra? Absolutně ne. Jakákoliv debata tohoto druhu u nás byla tabu. A paradoxně když jsem knihu četl, jako bych četl story svých rodičů, tak podobné to v našich komunitách bylo. Tahle kniha může současným slečnám připomenout, jaké kořeny vlastně máme.“
Přínos romské literatury českému kánonu vnímá i ilustrátorka knihy Lela Geislerová. „Číst si o tom, jaké to bylo, být mladou Romkou na malém městě v 60. letech, je takový skrytý poklad. Jako když potkáte spolužáka ze základky, se kterým jste se moc nebavili, a najednou zjistíte, že vzpomínky máte společné, i když každý seděl v jiné lavici. Vzájemně si doplňujete, co kdo zapomněl, a dohromady je ten obraz minulosti bohatší. Přála bych si, aby těch čtenářů, co ty chybějící střípky ze společné historie dokáží ocenit, bylo co nejvíc.“
Související
-
Vychází kniha Ilony Ferkové s názvem Ještě jedno, Lído! Kaštánkovy příběhy z herny
Nakladatelství romské literatury Kher vydalo dlouho očekávanou knihu prozaičky Ilony Ferkové Ještě jedno, Lído! Kaštánkovy příběhy z herny / De mek jekh, Ľido! Kašt...
-
Spisovatelka Ilona Ferková si dlouho neuměla představit, že se dá psát romsky
Ilona Ferková patří k výrazným představitelkám romské literární generace 90. Let. Od dětství toužila zapsat příběhy svého otce, nadaného vypravěče, Karola Daňa. Ne...
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
