Arboretum Makču Pikču u Paseky na Olomoucku je obří skalka na bývalé skládce

Původně byla stráň na svahu nad silnicí směřující od nedalekého paseckého sanatoria k hradu Sovinci zarostlá náletovými dřevinami a příležitostně využívaná jako skalka. „Když jsem sem poprvé přišel, byl tady neuvěřitelný nepořádek,“ říká provozovatel arboreta a zároveň jeho zakladatel Radim Slabý. Co jej však zaujalo, bylo zdejší mikroklima. Stráň na prvních svazích Nízkého Jeseníku byla otočená ke slunci a zejména rána a večery zde byly mnohem teplejší než dole v údolí. Proto vznikl nápad vybudovat právě zde unikátní biotop s rostlinami z celého světa.

Prvním krokem bylo zbudování zídek a teras, které byly vytvořeny metodou nasucho stavěných kamenů. Nápomocný byl kupodivu i materiál zdejší skládky, kterým byl z velké části slévárenský písek. Jako podklad pro rostliny se ovšem nehodil. Jakýkoli déšť by jej totiž spolehlivě smyl.

Proto byla použita sopečná hornina těžená nedaleko v lomech na úbočí třetihorních sopek Nízkého Jeseníku. Jde o čedič, který má skvělé vlastnosti. Velmi dobře propouští vodu, zároveň však zabraňuje vzlínání vláhy, i když se povrch hodně zahřívá. Zahřívání přitom velice prospívá teplomilným rostlinám. Čedič tak pomohl přikrýt zbytky skládky a stráň natočená ke slunci mohla ožít.

Čedičový štěrk vyhovuje i hlemýžďům|foto: Miroslav Kobza

V arboretu rostou i exotické stromy a žijí teplomilní živočichové

Arboretum nabízí pohled na více než 3 200 druhů rostlin, které pocházejí z různých koutů světa. Jsou to většinou země s podobným klimatem, jaké je u nás. K vidění jsou tam rostliny pocházející ze zemí od Norska po Tasmánii. Nechybí ani kaktusy, které jsou schopné přežít středoevropskou zimu. Kromě toho se zde rozrůstají i zatím malé exempláře stromů. Například gingko biloba, který je jakýmsi přechodem mezi stromem jehličnatým a listnatým.

Arboretum Makču Pikču se zároveň stalo útočištěm mnoha teplomilných druhů hmyzu. Doma je tam třeba otakárek fenyklový, a i když jeho housenky spořádají část exponátů, provozovateli obří skalky to vůbec nevadí. „Žijeme tady v souladu s přírodou. Když se objeví nějaký nový druh živočicha, můžete si být jisti, že se záhy objeví něco, co jeho stav udrží na rozumné úrovni,“ říká Radim Slabý.

Makču Pikču u Paseky na Olomoucku|foto: Miroslav Kobza

Pro návštěvníky je arboretum otevřeno od dubna do října denně mimo pondělí, o prázdninách i v pondělí. A návštěva stojí za to i z jiného než botanického zájmu. Je odsud krásný výhled do kraje. A kdo nikdy nebyl u proslulého jmenovce zdejšího arboreta v jihoamerických horách, barevná stráň s mnoha zídkami a vyhlídkovými domečky mu to dozajista vynahradí.