Arboretum Makču Pikču u Paseky na Olomoucku je obří skalka na bývalé skládce

15. červenec 2014
Česko – země neznámá
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Pohled na Arboretum je úchvatný

Arboretum Makču Pikču nedaleko obce Paseka na Olomoucku je natolik odlišné od běžných představ o podobném místě, že se mnozí návštěvníci ujišťují, že jsou zde správně. Místo očekávaného lesoparku je totiž čeká spíš něco, co vypadá jako obrovská zahradní skalka.

Původně byla stráň na svahu nad silnicí směřující od nedalekého paseckého sanatoria k hradu Sovinci zarostlá náletovými dřevinami a příležitostně využívaná jako skalka. „Když jsem sem poprvé přišel, byl tady neuvěřitelný nepořádek,“ říká provozovatel arboreta a zároveň jeho zakladatel Radim Slabý. Co jej však zaujalo, bylo zdejší mikroklima. Stráň na prvních svazích Nízkého Jeseníku byla otočená ke slunci a zejména rána a večery zde byly mnohem teplejší než dole v údolí. Proto vznikl nápad vybudovat právě zde unikátní biotop s rostlinami z celého světa.

Prvním krokem bylo zbudování zídek a teras, které byly vytvořeny metodou nasucho stavěných kamenů. Nápomocný byl kupodivu i materiál zdejší skládky, kterým byl z velké části slévárenský písek. Jako podklad pro rostliny se ovšem nehodil. Jakýkoli déšť by jej totiž spolehlivě smyl.

Proto byla použita sopečná hornina těžená nedaleko v lomech na úbočí třetihorních sopek Nízkého Jeseníku. Jde o čedič, který má skvělé vlastnosti. Velmi dobře propouští vodu, zároveň však zabraňuje vzlínání vláhy, i když se povrch hodně zahřívá. Zahřívání přitom velice prospívá teplomilným rostlinám. Čedič tak pomohl přikrýt zbytky skládky a stráň natočená ke slunci mohla ožít.

Čedičový štěrk vyhovuje i hlemýžďům

V arboretu rostou i exotické stromy a žijí teplomilní živočichové

Arboretum nabízí pohled na více než 3 200 druhů rostlin, které pocházejí z různých koutů světa. Jsou to většinou země s podobným klimatem, jaké je u nás. K vidění jsou tam rostliny pocházející ze zemí od Norska po Tasmánii. Nechybí ani kaktusy, které jsou schopné přežít středoevropskou zimu. Kromě toho se zde rozrůstají i zatím malé exempláře stromů. Například gingko biloba, který je jakýmsi přechodem mezi stromem jehličnatým a listnatým.

Arboretum Makču Pikču se zároveň stalo útočištěm mnoha teplomilných druhů hmyzu. Doma je tam třeba otakárek fenyklový, a i když jeho housenky spořádají část exponátů, provozovateli obří skalky to vůbec nevadí. „Žijeme tady v souladu s přírodou. Když se objeví nějaký nový druh živočicha, můžete si být jisti, že se záhy objeví něco, co jeho stav udrží na rozumné úrovni,“ říká Radim Slabý.

Makču Pikču u Paseky na Olomoucku

Pro návštěvníky je arboretum otevřeno od dubna do října denně mimo pondělí, o prázdninách i v pondělí. A návštěva stojí za to i z jiného než botanického zájmu. Je odsud krásný výhled do kraje. A kdo nikdy nebyl u proslulého jmenovce zdejšího arboreta v jihoamerických horách, barevná stráň s mnoha zídkami a vyhlídkovými domečky mu to dozajista vynahradí.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m14!1m8!1m3!1d2574.3659418867605!2d17.221579999999996!3d49.816787!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x47123bc4d750d2c3%3A0xb55ab0b2f9625d30!2sArboretum+Mak%C4%8Du+Pik%C4%8Du+Paseka!5e0!3m2!1scs!2s!4v1405396110741" width="610" height="350" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
autor: kbz
Spustit audio