Archeopark v Chotěbuzi – Podoboře se po dvouleté pauze otevírá veřejnosti
Podobora v Chotěbuzi na Těšínsku je významnou archeologickou lokalitou. A posledních několik let i oblíbeným turistickým cílem. K prvnímu osídlení zde došlo už v pravěku. Největšího rozkvětu se oblast dočkala v době Slovanské. Toto historické období představuje zdejší Archeopark, který tu otevřeli v roce 2005.
Uplynulé dva roky měli návštěvníci smůlu. Archeopark byl totiž kvůli probíhajícím výzkumům uzavřený. Stavěla se navíc nová vstupní budova. Nyní Muzeum Těšínska, které Archeopark spravuje, hlásí: máme hotovo. První zájemci mohou přijít v sobotu 30. dubna 2016.
Vrch nad řekou Olzou se zdál vhodný k usídlení už lidem v pravěku a ve starší době železné. Pravého rozkvětu se místo dočkalo až v době předslovanské, takzvané halštatské, v době slovanského osídlení a v časech Velkomoravské říše.
Chrt jako luxusní zboží
Archeologické průzkumy prokázaly existenci opevněného hradiska. A nikoli bezvýznamného. Zejména jeden z nejnovějších nálezů utvrdil archeology, že zde musel žít významný rod. Našla se totiž psí kost. Po podrobném průzkumu se zjistilo, že se jedná o kost chrta. V době slovanského osídlení býval chrt považován za luxusní zboží, které se dávalo darem zvláště důležitým osobám. Chrt se proto pro nově otevřený Archeopark představuje maskota.
Slované postupně lokalitu v průběhu 11. století opouštěli a usadili se na Zámeckém vrchu v dnešním Polském Těšíně, kde vybudovali hrad, který se stal od konce 13. století sídlem Těšínských knížat.
Návštěvníky Archeoparku v Chotěbuzi přivítá na úpatí akropole moderní vstupní budova s výstavními sály, keramickou dílnou a expozicí zvířat, které v dané lokalitě žijí. Vstup do areálu je přitom nově bezbariérový. V samotném palisádami opevněném hradisku přibyly nové dva domy, které přibližují, jak žili naši slovanští předkové.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Měl se stát velvyslancem v USA, zásah Babišovy vlády to však překazil. Expert teď odešel ze státní služby
-
Na Znojemsku se čelně srazily dva autobusy, zranilo se 40 lidí
-
ONLINE: Ukrajinské drony zasáhly ruské logistické centrum. Moskva hlásí nejméně sedm obětí
-
Češi jsou šikovní a umí improvizovat, ale když vám nejde voda, máte jen 72 hodin, říká vojákyně








