Areál pražského Klementina má skvostnou barokní knihovnu i astronomickou věž

8. prosinec 2015
Česko – země neznámá
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Národní knihovna sídlí v Klementinu, čtenářem se může stát každý občan starší 15 let

Letos uplynulo 400 let od narození Carla Luraga, architekta českého baroka. Mezi jeho nejvýznamnější stavby patří pražské Klementinum. Původně se jednalo o jezuitskou kolej s knihovnou, tiskárnou, lékárnou, špitálem a dvěma kaplemi. Od roku 1622 v něm sídlila knihovna Karlových kolejí, základ dnešní Národní knihovny.

Rozsáhlý areál Klementina se rozkládá mezi Karlovou a Křížovnickou ulicí a hlavním průčelím se obrací do Mariánského náměstí, kde sídlí Magistrát hlavního města Prahy. Od Karlova mostu nebo Staroměstského náměstí k němu dorazíte za pár minut. Klementinum vybudované na ploše dvou hektarů je jedním z největších stavebních komplexů v Evropě.

Perlou Klementina je barokní knihovna, která se poprvé otevřela roku 1722 pro účely jezuitské univerzity. Je v ní uloženo přes 20 tisíc svazků převážně cizojazyčné teologické literatury, která do Klementina přicházela od začátku 17. století.

Podoba barokní knihovny zůstala od 18. století nedotčena. Sál zdobí stropní fresky od Jana Hiebla. Znázorňují alegorické motivy vzdělání. Dále jsou tu postavy jezuitských světců, patronů univerzity a významných představitelů tohoto řádu. V čele sálu se nachází portrét císaře Josefa II., který knihovnu obohatil o svazky ze zrušených klášterních knihoven.

Meteorologická měření se v Klementinu provádějí od 18. století

Součástí areálu Klementina je i Astronomická věž vysoká 68 metrů. Na jejím vrcholu stojí olověná socha Atlanta nesoucího na ramenou nebeskou klenbu z dílny Matyáše Bernarda Brauna. Stavba věže souvisela s rozvojem astronomického bádání v Čechách. V době budování Klementina v Praze pracovali takoví astronomové jako Tycho Brahe, Johannes Kepler nebo Tadeáš Hájek z Hájku.

Kašna na révovém nádvoří Klementina ze 17. století

Klementinum hrálo v rozvoji astronomie velkou roli. Do roku 1938 byste v Astronomické věži objevili hvězdárnu, do začátku 20. století prakticky jedinou významnou hvězdárnu u nás. Zdejší meteorologická pozorování tu probíhají už od poloviny 18. století.

Denní záznamy se provádějí od roku 1775. A to je nejdelší souvislá řada pozorování na světě. V současnosti se v Klementinu teploty měří třikrát denně. V období středoevropského času v 7, 14 a 21 hodin, v období letního středoevropského času v 8, 15 a 22 hodin.

Areál Klementina prochází v současné době rekonstrukcí, měla by být dokončena na sklonku roku 2018. Přesto se v jeho prostorách konají výstavy. Výstavu nazvanou Slavné stavby rodiny Luragů si můžete v Křižovnické chodbě v přízemí prohlédnout od 15. prosince do 15. ledna a na Vánoční putování po stavbách Luragů v Praze se vydat 17. nebo 19. prosince. Podrobnosti najdete na webových stránkách www.slavnestavby.cz.

Spustit audio