Areálem bývalé kladenské Poldovky jezdí zážitkový vlak. Nastoupit můžete 2x ročně
Pokud zavítáte do kladenské industriální zóny, mohou vás čekat smíšené pocity. Procházíte holými plochami, kde stávala slavná Poldi Kladno, a na mnoha místech vidíte ruiny nebo prázdná místa po zbořených industriálních budovách slavných železáren a oceláren.
Místa, která představují zašlou kladenskou slávu, jsou vyhledávaná dodnes. Město Kladno proto ve spolupráci se společností KDS dvakrát ročně vypravuje zážitkové vlaky nazvané „Po stopách industriálního Kladna“. Jedná se o jedinou akci tohoto druhu ve Středočeském kraji.
Vlak zájemce proveze po bývalých vlečkách Poldovky a průvodce zblízka představí místa, která nejsou běžně k vidění. Pokaždé je plno. Někteří lidé jsou zvědaví, jak dnes areál vypadá. Jiní chtějí možná zavzpomínat. Vždyť Poldovka ještě v roce 1989 zaměstnávala na 20 tisíc lidí.
Sláva Poldi Kladno
Historie kladenských železáren sahá až do roku 1854, kdy Vojtěch Lanna založil Vojtěšskou huť, později nazývanou Koněv. Nová historie se začala psát v roce 1889, kdy jeden z nejvýznamnějších průmyslníků své doby Karl Wittgenstein založil v těsné blízkosti Poldinu huť – na svou dobu velmi moderní a prestižní ocelárnu.
Kladenská huť Poldi bývala pýchou českého průmyslu a ocel s touto značkou se vyrábí dodnes. Kvalitu kladenské oceli zajišťovala tavba železné rudy ve vysokých pecích. Poldina huť získávala nejprestižnější zakázky a už roku 1897 měl podnik 20 zastoupení v Evropě a Rusku. Špičkové materiály se uplatňovaly zejména v leteckém a automobilovém průmyslu, v roce 1931 byl založen samostatný provoz Anticorro produkující chirurgické nástroje a kostní náhrady (kyčelní klouby).
Rozvoj železárenského i ocelárenského průmyslu mohl úspěšně pokračovat mimo jiné díky bohaté zásobě uhlí z kladenského černouhelného revíru. Uhlí se ze starého Kladna vyváželo po Buštěhradské dráze až do Kralup nad Vltavou a dále po Vltavě a Labi.
Po válce se Vojtěšská huť stala spolu s Poldinou hutí a dalšími závody součástí Spojených oceláren, národního podniku (SONP), a byla přejmenována na huť Koněv. V 70. letech začala komplexní rekonstrukce a modernizace hutí včetně výstavby nových provozů na Dříni. Zhoršující se ekonomická situace a probíhající privatizace vedla v únoru 1993 k zastavení výroby.
Co je vidět z vlaku?
Pokud se vydáte do industriální zóny zážitkovým vlakem, můžete se projet nejen areálem bývalé Poldovky, ale nově také Buštěhradskou dráhou, kudy z Kladna jezdily vagony s uhlím. Prohlédnete si mimo jiné Důl Libušín nebo Důl Schoeller.
Další trasa vede přímo do bývalé Poldovky. Dodnes je tam k vidění Buštěhradská halda, kablovka, vápenky, Koněv nebo šrotiště známé z filmu Skřivánci na niti. Areál na některých místech působí skutečně značně neutěšeně a mnoho bývalých provozoven prochází likvidací. V jiných částech je naopak optimistické prohlédnout si nové a fungují provozy firem, které na místě zašlé slávy kladenské Poldovky budují postupně novou industriální oblast.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Varování před ruským imperialismem a moskevským režimem. Lipavský zkusil zapůsobit na Maďary
-
ŽIVĚ: Pardubicím stačí jedna výhra k extraligovému titulu, Třinec v šestém zápase finále vede 3:0
-
Důchodová reforma? Už bez nás, říká Juchelka. ANO chce jen politické body, kritizuje Decroix
-
Rezignace Langšádlové je škoda. Prioritou je dotáhnout to, co začala, věří místopředseda rady vlády