Balvan s pseudoškrapy. Chráněný Kynžvartský kámen se odlišuje zvláštními vrypy

Balvan se nachází nedaleko Lázní Kynžvart na mírně vyvýšeném kopečku, ale nebýt kousek před ním umístěný informační panel, neviděli byste ho. Dnes ho totiž zakrývá les. V minulosti musel být ale dominantou kraje viditelnou ze širokého okolí.

Kámen je přibližně pět metrů vysoký a sedm metrů dlouhý. V okolí najdeme ještě další, ale jen ten Kynžvartský je přírodní památkou, protože se na něm vyskytují takzvané pseudoškrapy.

Škrapy je výraz pocházející od našich jižních sousedů. Konkrétně ze srbochorvatštiny. Na Balkáně se totiž v tamních krasových skalách erozí vytvářejí podobné svislé vrypy neboli škrapy. Ty na Kynžvartském kameni ale vznikly jinak. Jde totiž o úplně jinou horninu, a sice žulu. Proto se jim odborně říká pseudoškrapy.

Vytvořily se chemickou erozí hodně dávno. Už ve třetihorách. Samotný balvan je ještě mnohem staršího data. Je zde už od starohor nebo prvohor. A proč tu ční tak sám? Šlo o nejtvrdší jádro souvislých skal, které jediné odolalo milionům let zvětrávání a utváření krajiny.

Také cestou k balvanu je na co koukat|foto: Pavel Halla

U kamene si proto uvědomíte, jak je lidský život vlastně krátký a jak je třeba užívat každého dne. Třeba na výletě v romantické krajině na Kynžvartsku. Zajímavou podívanou na ohromný balvan ještě umocňují mechové a lišejníkové řasy, které balvan zčásti pokrývají.

Ke Kynžvartskému kameni se nejlépe dostanete po žluté turistické trase od železniční stanice Lázně Kynžvart po polní cestě směrem na Město Kynžvart.