Bazilika v Hejnicích přivedla každý rok do obce až 80 tisíc poutníků
Na severním úpatí Jizerských hor leží v údolí říčky Smědá městečko Hejnice, jehož historie je spjatá s poutním místem. Pověst vypráví o zázraku uzdravení ženy a dítěte řemeslníka z nedalekého Lužce, který na skále nad říčkou jednoho dne roku 1159 usnul pod lípou. Ve snu k němu promluvili andělé a řekli mu, aby na místo přinesl obrázek Matky Boží.
Sítař a řešetář zakoupil u řezbáře malou sošku Panny Marie, vrátil se s ní do Hejnic a uložil ji do dutiny lípy. Druhý den přivezl na vozíku ženu s dítětem a společně prosili Pannu Marii o přímluvu u Boha. Stalo se, co andělé předpověděli, žena i dítě se uzdravili. Zpráva o zázraku nezůstala utajena a k lípě začali putovat se svými slabostmi a strastmi další lidé.
Roku 1211 vznikla nad madonou na pařezu lípy dřevěná kaplička a pro velké množství poutníků pak nová kamenná kaple s gotickým klenutím. Gotický kostelík byl postupně upravován a rozšiřován, protože přicházelo stále více lidí, což přinášelo i rozvoj obce. Poutníci do Hejnic nepřestali chodit, ani když byl kostel za panování Redernů uzavřen. Roku 1622 koupil frýdlantské panství Albrecht z Valdštejna a brána kostela se znovu otevřela.
Novými majiteli Frýdlantska se po Valdštejnově vraždě stali Gallasové. Roku 1691 požádali františkány o vyslání několika páterů do Hejnic a roku 1692 začali se stavbou františkánského kláštera. Dokončen byl o čtyři roky později, ale františkáni do něj přesídlili až 8. března 1698. Manželka Františka Ferdinanda Gallase Emerenciána pokračovala v rozšiřování areálu pro věřící a na pražskou konsistoř poslala písemnou žádost o stavbu barokního chrámu.
Součástí baziliky je i původní kostelík
Smlouva na stavbu chrámu nese datum 8. května 1722. Nový kostel byl slavnostně vysvěcen 1. července 1725. Chrám mohl pojmout až 1 000 poutníků. Barokní stavba má půdorys latinského kříže s hlavní lodí směrovanou severojižně kolmo na původní gotický chrám. Díky tomu se hlavní oltář a křestní kaple původního kostela staly bočními kaplemi nové baziliky.
Bazilika Navštívení Panny Marie v Hejnicích má šest bočních kaplí. Centrální kopule je široká 15 a vysoká 35 metrů. Hlavní oltář se skládá ze dvou částí. Na zdi presbytáře je po celé výšce freska iluzorního oltáře od jezuitského kněze Josefa Kramolína z Bohosudova z roku 1787. Na velkém kamenném oltáři s ostatky svatých stojí svatostánek a nad ním skříňka s milostivou soškou madony, pokladem a cílem všech poutníků.
Třicet devět centimetrů vysoká a velmi zdařilá soška z lipového dřeva pochází podle odborníků z první poloviny 13. století. Usměvavá madona s Ježíškem v náručí je pro svůj spanilý vzhled nazývána Matka spanilá – Mater Formosa. Součástí chrámu jsou samozřejmě také varhany. Chrám byl roku 1636 slavnostně povýšen na baziliku minor.
Po druhé světové válce museli Hejnice a celé pohraničí opustit občané německé národnosti a to včetně františkánů. Klášter a kostel byly v roce 1950 obsazeny Státní bezpečností. Později klášter sloužil jako školní jídelna, družina a zahrada a po otevření nové školy v Hejnicích byl od roku 1977 opuštěný. Klášterní zahradu v 80. letech protnula silnice.
Na obnovu chrámu a kláštera došlo až po roce 1989 s návratem pátera Františka Rabana. Z kláštera se po celkové rekonstrukci stalo Mezinárodní centrum duchovní obnovy, které slouží nejen poutníkům. Pořádají se v něm koncerty, výstavy, literární večery a řada dalších akcí. K dispozici je ubytování i restaurace. Bazilika je otevřena denně a po objednání si ji můžete prohlédnout s průvodcem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
![ze_světa_lesních_samot.jpg ze_světa_lesních_samot.jpg](https://regiony.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/30211a0c09767f56cedafa33e6481497.jpg?itok=KWqo-X-T)
![](https://regiony.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/b71c5d2b93b9741c57997922a6ba086a.jpg?itok=pJjrY4Ii)
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚18 měsíců nebo déle.‘ Vláda schválila návrh na evidenci ubytovaných, ochránce soukromí oslyšela
-
V Paříži vzplál olympijský oheň, hry jsou zahájeny. Česko může už v sobotu získat medaile
-
Silničáři začali stavět na nevyvlastněných pozemcích obchvat Pardubic. ‚Právně naprosto čisté,‘ uvedli
-
Všechny české obchody mají nižší zisk než jediný agropotravinářský komplex, srovnává Prouza