Baziliku Sboru českých bratří v Mladé Boleslavi zdobí původní staročeské nápisy
Ve středočeské Mladé Boleslavi stojí zajímavá stavba. Sbor českých bratří se svým provedením řadí k nejstarším renesančním pseudobazilikám mimo Italii. Připomíná slavnou minulost města v 16. století, kdy se stalo centrem Jednoty bratrské – tedy české protestantské církve.
V Mladé Boleslavi měla Jednota bratrská výjimečnou podporu především v osobě Arnošta Krajíře z Krajku, který stavbu baziliky jako hlavní investor v roce 1544 financoval a který podporoval i českou reformaci. Na stavbu baziliky Sboru českých bratří přispěli ale i další české šlechtické rody.
Jedinečná památka je cenná nejen z hlediska původní renesanční architektury, ale také díky dochovaným staročeským nápisům a výzdobě. Nese stopy vlivu italského renesančního stavitelství. Jako architekt byl povolán Matteo Borgorelli původně z Milána, který vstoupil do služeb Kunráta Krajíře z Krajku a v Mladé Boleslavi postavil i jiné významné renesanční stavby – například mladoboleslavskou radnici.
Sbor českých bratří byl dokončen o Velikonocích roku 1554. Dodnes můžete obdivovat staročeské biblické nápisy v oblasti bývalé apsidy, včetně erbů šlechtických rodů, které na stavbu přispěli. Jedinečný je také původní renesanční strop vyzdobený černými sgrafity. Aby byla černá barva skutečně „černá“, přidávány se do ní prý saze, takže výzdoba vypadá velmi zachovale i dnes.
Po smrti posledního Krajíře Arnošta byl Sbor uzavřen. Naposledy svému účelu sloužil od Rudolfova majestátu (1609) do Bílé hory (1620), kdy byl trvale uzavřen a přešel do správy katolické církve.
Roku 1787 bylo ve Sboru umístěno vojenské skladiště, což způsobilo narušení stability budovy a značně poškodilo fresky. Na naléhání Spolku krajského muzea koupilo roku 1899 budovu město a umístilo do ní muzeum. Roku 1905 započala celková obnova silně zdevastované památky a v 70. letech proběhla další generální oprava, která Sbor upravila na výstavní a koncertní síň.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Decroix: Tejcův audit má stejné závěry jako můj. Trestní oznámení jsem nepodala, protože už běželo
-
Pražská KDU-ČSL vzkazuje ODS: Jde nám o konsenzus, ne o rozbíjení vztahů demokratických stran
-
Vondroušová neodevzdala vzorek při dopingové kontrole a hrozí jí tak až čtyřletý distanc
-
„Dělám chyby,“ říká Chorý, na soupeře však prý neplivl. Disciplinární komise v jeho chování nenašla úmysl








