Betonová hráz na Chrudimsku. Křižanovická přehrada funguje jako zásobárna pitné vody
Vodní nádrž vznikla u Křižanovic na Chrudimsku po druhé světové válce v letech 1947 až 1953. Původně měla jen energetický význam, protože kraj chránila před povodněmi nedaleká přehrada na Seči. Kvůli krizi se ale z přehrady v Křižanovicích stala i zásobárna pitné vody.
Křižanovická přehrada má gravitační betonovou hráz, která je 130 metrů dlouhá, na koruně skoro 7 metrů široká a u paty měří 30 metrů. Napuštěné jezero s rozlohou 30 hektarů obsahuje 2 miliony kubíků vody.
Přehrada je ve skutečnosti soustava dvou nádrží spojených tři kilometry dlouhým tunelem a vodárenskou věží nad Práčovem. Elektrárenský přivaděč je dva a půl metru široká trubka zčásti zasypaná na terénu a zčásti ražená ve skále. Jednou za dva roky se musí projít, čistit a přitom kontrolovat, zda nedochází k narušení celistvosti povrchu betonu. Podle slov hrázného Josefa Květenského se rozhodně nejedná o práci pro klaustrofobiky.
Přehrada v Křižanovicích vznikla přehrazením řeky Chrudimky v místě, kterému se říkalo Stříbrná řeka. Byla tu tábořiště trampů a vznikaly tady první osady. Po napuštění zůstaly Křižanovice vyhledávanou rekreační oblastí, do 70. let se v jejích vodách dalo koupat i chytat ryby.
Krize nedostatku pitné vody ale změnila funkci přehrady z čistě energetické na zásobárnu pitné vody pro Chrudimsko a Pardubicko. Od té doby už se v Křižanovické přehradě koupat nesmí.
Panenská příroda v okolí přehrady
Kolem přehrady vede velké množství turistických tras a cyklotras. Těsně nad přehradou se nachází staré keltské oppidum s archeoskanzenem a rozhlednou Boika, kde se návštěvníci dozvědí, jak v těchto místech před dvěma tisíci lety žili Keltové.
Překvapivě krásná jsou prudká údolí, která vyhloubila řeka Chrudimka. Nejnavštěvovanější jsou chráněné přírodní oblasti jako Strádovské peklo nebo Krkanka. Na levém břehu řeky se rozprostírá stará Slavická obora, poměrně málo známé místo, které je přístupné jen o letních prázdninách a po dva zimní měsíce. Hledáte-li ale klid a ticho v nádherné přírodě chráněné před turistickým ruchem, je Slavická obora to pravé místo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Přizpůsobit se i bojovat. Klimatickou situaci zvrátíme, čím dříve zavřeme emisní kohout, říká Jan Dusík
-
Varování před ruským imperialismem a moskevským režimem. Lipavský zkusil zapůsobit na Maďary
-
O mistrovi hokejové extraligy rozhodne sedmý zápas, Třinec mečbol Pardubic odvrátil výhrou 4:1
-
Žádný trénink, práce na zahradě a úsměv. 82letý španělský penzista uběhl za šest dnů 410 kilometrů