Bez chemie, bez rašeliny. Přírodní zahrady šetří krajinu
Přírodní zahrada pomáhá životnímu prostředí a vychází z něho. Proto se k zakládání takového typu zahrad rozhodnou hlavně lidé s ekologickým smýšlením. Jedním z příkladu jsou manželé Hannah a Michal Kodadovi, kteří si přírodní zahradu vybudovali ve Velinách na Pardubicku.
V přírodní zahradě by měly převažovat živé ploty z planých keřů a neměla by chybět ani suchá a vlhká stanoviště vymezená kamennými zídkami, zahradními jezírky a podobně. Krátce sekaný trávník má místo jen tam, kde se chodí. Zbytek je louka, která se poseká dvakrát, třikrát ročně.
Kodadovi si například všimli, že po odtání sněhu nebo v létě po deštích se u domku tvoří velká louže. S pomocí trubky zabudované do země proto zřídili drenáž a vodu si stáhli do tůňky opodál. Umělá strouha tak přivádí nejpřirozenější závlahu k trvalkám v okrasné zahradě u domu.
A věděli jste, že pokud chcete svou zahradu nazývat skutečně přírodní, měli byste na to mít certifikát? Získat ho není vůbec jednoduché. Rovnou zapomeňte na používání pesticidů a lehce rozpustných minerálních hnojiv. Přípustná není ani rašelina. Její získávání je totiž spojeno s devastujícím vytěžováním obrovských ploch rašelinišť.
Způsoby pěstování rostlin v přírodní zahradě
U přírodních zahrad se hojně využívá mulčování posekanou trávou, slámou nebo drcenou kůrou. Půda kolem rostlin bude díky tomu vlhká a přirozeným způsobem přispěje k růstu rostlin. Na zahradě Kodadových najdete i hnojiště. Mají dokonce i záhon plíňák z kompostovatelných plen.
Kodadovi chovají zakrslé rousné slepičky zvané liliputky, protože na zahradě nezpůsobují žádné škody. A vajíčka jsou jen o něco málo menší než od běžné slepice. A nechybí ani dům pro brouky z kamenů. Broukárium do přírodní zahrady patří, stejně tak jako spirála z cihel určená pro pěstování bylinek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.