Bílkova vila v Praze patří k nejoriginálnějším stavbám secesní architektury
Na pražských Hradčanech stojí v sousedství Chotkových sadů Bílkova vila. Dnes byste ji schovanou za stromy možná přehlédli. Ovšem v roce 1910, kdy se začala stavět, tam nic nerostlo. A tak atypická stavba, jedna z nejoriginálnějších ukázek středoevropské secesní architektury, působila jako zjevení. Měla ráz středověké svatyně postavené z režných cihel a kamene.
Vilu s ateliérem si sochař František Bílek nechal postavit na pozemku u Mariánských hradeb podle vlastního návrhu. Využil při tom zkušenosti ze stavby svého prvního domu v rodném Chýnově o 13 let dřív. Vila je ve své podstatě spíš výtvarným dílem než architekturou.
Neobvyklý vzhled podtrhuje obloukový půdorys, který bývá popisován jako stopa kosy v obilném lánu. Vila dostala ve své době unikátní ploché zastřešení, které podpírají mohutné sloupy připomínající svazky obilí. Všudypřítomné jsou nejen prvky klasů obilného pole, ale i další detaily živé přírody, kterou Bílek ve svém díle mohutně propagoval.
Od roku 1963 spravuje Bílkovu vilu Galerií hlavního města Prahy. V nově otevřené a ve vile umístěné stálé expozici se kromě původního vybavení interiéru prezentují také Bílkova díla z jeho vrcholného tvůrčího období.
V ateliéru jsou k vidění výtvory, které Bílek zrealizoval během svého života - od raných sochařských prací ještě z dob pařížských studií z počátku 90. let 19. století až po závěrečný monumentální soubor Budoucích dobyvatelů, dokončený až ve druhé polovině 30. let 20. století.
V přízemí, v jídelně a pracovně a v části prvního patra najdete originální nábytek vytvořený podle Bílkových návrhů. Doplňují ho ukázky komorní tvorby, inspirované vlastní rodinou. Druhé patro je vyhrazeno menším doprovodným výstavám, přednáškám a promítání. V suterénu vily je umístěn archiv. Vila je návštěvníkům přístupná po celý rok. každý den kromě pondělí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Sehnat peníze na dobrého psychologa je složité. Za řediteli škol stojím, říká místostarosta Hodonína
-
Ministerstvo spravedlnosti propustilo pracovníka, který v Praze napadl dvě dívky. Vyšetřuje ho policie
-
Řecký ostrov Santorini už dvanáct dní sužuje série zemětřesení. ‚Celý ostrov se vyprázdnil,‘ říká místní
-
ONLINE: Pět lidí přišlo o život po ruském útoku na Izjum. Raketa zasáhla domy a úřad, hlásí Charkov