Boží kámen je žulový solitér v Krtských skalách. Podle legendy zachránil děti před hladomorem
Boží kámen je legendou opředený samostatně stojící žulový solitér, který se nachází v lesích v Přírodní památce Krtské skály nedaleko obce Jesenice na Rakovnicku ve Středočeském kraji. Vyniká svým tvarem a rozeklaností. Jeho impozantní charakter umocňuje i místní žula, která mu dodává šedozelenou barvu.
Krtské skály jsou oblastí, kde se v minulosti těžila kvalitní jesenická žula. Dnes jde o rozsáhlé lesní území se skálami a mnoha roztroušenými žulovými balvany. Některé větší, samostatně stojící kameny mají dokonce své jméno, například Viklan nebo Čertův kámen. Specifický tvar i barvu má ale především Boží kámen.
Dnes má Boží kámen ploché temeno. To proto, že byl v minulosti lidskou činností otočen. Stalo se tak pravděpodobně při pokusu tento velký kamenný solitér v rámci těžby odvézt. Naštěstí se to nepodařilo, a tak si můžeme na jednom z lesních návrší vychutnat magický pohled na žulový balvan, který tak trochu připomíná zkamenělou loď.
Na jeho boční stěně je vidět několik kulatých prohlubní. Právě ty stojí za legendou, která dala kameni pojmenování Boží. V době hladomoru prý hledaly v místním lese osiřelé děti lesní plody. Byly vysílené hlady, a když přišly k velkému kameni, začaly se modlit. Podle pověsti se jim zjevil Ježíš Kristus se svými apoštoly a slíbil jim pomoc. V prohlubních kamene připomínajících mísy pak děti pravidelně nacházely jídlo.
Tyto kamenné „mísy“ byly původně na samotném temeni kamene. Dnes je najdeme na boku. Boží kámen sice lidským zásahem získal novou polohu, ale zůstal impozantní. Má přibližně jeden a půl metru na výšku a jeho délka je téměř dva a půl metru.
Modrá turistická trasa vede napříč Přírodní památkou Krtské skály krásným, převážně smrkovým lesem, po kterém jsou žulové balvany doslova rozesety. Jakoby je tu někdo poházel. Krtské skály jsou totiž ve skutečnosti bývalým lomem, ve kterém se těžila místní velmi kvalitní žula. Koncem 19. století byla skutečným pojmem. Použita byla na Pražském hradě, z místní žuly je také most Legií u Národního divadla i řada staveb ve Vídni.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
