Branické skály v Praze ukrývají továrnu z druhé světové války i zkameněliny trilobitů
Nejen na horách uprostřed panenské přírody najdete zajímavé skály. Pozoruhodnou přírodní památkou se může pochlubit i naše hlavní město. Nedaleko Barrandovského mostu se kousek od vltavského břehu tyčí působivé Branické skály. Sestávají ze dvou samostatných částí – z vlastní Branické skály s lesoparkem Dobeška a z lokality zvané Školní vrch. Obě části od sebe odděluje přístupová Stará cesta.
Branická skála, opředená pověstmi o skrytém pokladu a dávném hradu, je jedním z nejvýchodnějších výběžků vápenců Českého krasu. Pokud jste už někdy jeli okolo, určitě jste ji nepřehlédli, je dominantou vltavského údolí. Historie těžby vápence v těchto místech sahá nejméně do poloviny 18. století. V několika vápenkách, které postupně vznikly u paty lomu, se z vápence pálilo proslulé „pražské staroměstské vápno“.
Za druhé světové války vybudovala ve skále německá armáda několik štol pro umístění podzemní továrny, chráněné před bombardováním. Tento komplex tvoří sedm různě dlouhých chodeb. Poměrně dlouho už se usiluje o jejich zpřístupnění pro veřejnost.
„Méně nápadný je sousední Školní vrch tyčící se nad evangelickým kostelíkem,“ říká Radek Mikuláš z Geologického ústavu Akademie věd. „Horniny na něm jsou tmavě šedé nebo téměř černé. Vznikly v jiném geologickém období než Branická skála. V období siluru.“
Pražské Branické skály jsou také známým nalezištěm zkamenělin. Pravděpodobně právě odtud pochází vůbec první popis zkamenělin z našeho území z roku 1770. Sběr vzorků, které leží volně na povrchu země jako kamenná suť, je povolen.
Autorem vyhlídkové plošiny na Branické skále je architekt David Vávra. Praha je odtud vidět jako na dlani. Děti se tu zase vyřádí na dětském hřišti pod skálou. Branické skály jsou vhodné k výletu i procházce, v posledních letech se staly také populárním lezeckým terénem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Horolezec Trávníček: Nepálci jsou houževnatí. Truchlí, ale uvědomují si, že život musí jít dál
-
Zrádci, nebo otcové od rodin? Proč se ukrajinští muži v Evropě vyhýbají vojenské službě
-
Děti z Bullerbynu jsou hit jen v Česku a Polsku. S Astrid byla legrace, vzpomíná pravnučka Lindgrenové
-
ŽIVĚ: Zbrojovka v derby hostí Artis, Liberec bojuje s Boleslaví. Radiožurnál Sport vysílá přímé přenosy
