Bublák a Hartoušovské mofety na Chebsku chrlí nejvíc hélia v Evropě

30. duben 2014
Česko – země neznámá
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Bublák

V údolí říčky Plesná, která je přítokem řeky Ohře na Chebsku, najdete několik unikátních míst s vývěrem sopečných plynů – mofet. Mofety jsou výrony oxidu uhličitého na zemský povrch z nitra Země. Ten největší v oblasti se jmenuje Bublák a svému jménu je opravdu věrný. Výlet ale doporučujeme začít prozkoumáním Hartoušovských mofet u obce Hartoušov.

U Hartoušovských mofet najdete také starou geologickou sondu, ve které plyny bublají zhruba v půlmetrové hloubce skrz bahno. Výron tu proto vydává zajímavé hluboké tóny. Od Hartoušovských mofet pokračujte po proudu Plesné až k obci Vackovec. Tam se v poměrně neprostupném terénu nacházejí největší místní mofety, kterým se říká Bublák. Nemůžete je přeslechnout.

Jak se k nim budete blížit, určitě je i ucítíte – koncentrace oxidu uhličitého v okolním vzduchu je znát. Téměř sto procent plynů (99,8 %) tvoří oxid uhličitý. Ve dvou desetinách je zastoupen například dusík a kyslík. Velice vzácná a unikátní je tu koncentrace izotopu hélia, která je údajně nejvyšší v Evropě.

Niva říčky Plesná u Bubláku

Místo získání potravy stanou se obětí otravy

Oxid uhličitý funguje jako dokonalá přírodní smrtící past. Voda prosycená tímto plynem přitahuje hmyz, který však kvůli němu hojně hyne. Uhynulý hmyz pak zase láká ptáky a další živočichy, které pak často potká stejný osud. Jen při natáčení reportáže jsme u jedné mofety viděli mrtvou červenku, u další drozda a v Bubláku plavaly dvě otrávené ropuchy. Všichni tito tvorové doplatili na lákavou nabídku jídla v podobě mrtvého hmyzu.

Pohled na plynové vývěry, tedy mofety, je uchvacující. Vidíte „vařící se“ vodu, která je přitom studená. Chuťově připomíná perlivé minerálky, ale o minerální vodu v pravém slova smyslu nejde. Je možná pitná, ale od její konzumace odrazuje právě zvýšený výskyt uhynulých živočichů v okolí.

Hartoušovské mofety

Co o místu říkají geologové

Vývěry minerálních vod a plynného oxidu uhličitého v mokřadech podél říčky Plesná jsou nápadnými projevy přirozeného odplyňování Chebské pánve podél Hrzínského zlomu.

Z výzkumů vyplývá, že v oblasti existují trhliny do velkých hloubek zemské kůry. O tom svědčí mimo jiné přítomnost helia. V mofetu Bublák naměřili geologové poměr izotopů helia více než šestkrát vyšší než je hodnota hélia vzdušného. Podobných koncentrací dosahuje hélium jen okolí aktivních sopek, například Etny.

K Bubláku vede jen kolíky vyznačená stezka v mokřinách. Doporučujeme proto na výlet k němu vhodnou pevnou obuv. Údolní niva říčky Plesná, kde vyvěrají plyny z nitra Země, by se měla v brzké době stát přírodní rezervací. Důvodem ochrany je mimo jiné dokonale zachovalá mokřadní flóra a fauna spolu s vývěry vody a plynů. Území představuje jednu z nejzachovalejších niv v Karlovarském kraji.

autor: Pavel Halla
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.