Bývalý augustiniánský klášter ve Šternberku plný skvostných uměleckých děl znovu ožívá

28. listopad 2014
Česko – země neznámá
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jihovýchodní křídlo kláštera

Moravské město Šternberk se stalo centrem rozsáhlého panství stejnojmenného rodu už ve 13. století. Pro zvýšení prestiže pozvali jeho příslušníci do města augustiniánský řád, jehož nově zbudovaný klášter se pak stal na dlouhá staletí centrem vzdělanosti, kultury a duchovního života města i okolí.

Počátky kláštera řeholních bratří sv. Augustina ve Šternberku sahají do 14. století. Klášterní areál stojící na mírném návrší při severním okraji města tehdy nebyl zdaleka tak rozsáhlý jako dnes. Tvořil jej gotický dvoulodní kostel Zvěstování Panny Marie, k němuž na jižní straně přiléhala kvadratura a nevelké konventní budovy. Zdejší kanovníci převzali do správy šternberskou farnost, farní školu a špitál při kostelíku Očišťování Panny Marie na předměstí Šternberka.

Klášter však záhy potkala léta strádání. Husitské války, následná reformace a poté třicetiletá válka způsobily, že konvent se neustále potýkal s finančními i personálními problémy.

Handkeho malba v bývalé jídelně děkana

Současná podoba kláštera v těsné blízkosti šternberského hradu pochází z 18. století, kdy došlo k jeho celkové obnově. Společně s farním kostelem se klášterní areál stal nejvýznamnější barokní architekturou města.

Zahrada kláštera byla přeměněna na honosný park. Vlastní stavba konventu byla podle projektu architekta Antonia Beduzziho provedena za probošta Jana Josefa Glätzla ve 30. a 40. letech 18. století. Na výzdobě klášterních budov se podíleli vynikající umělci moravského baroka - malíř Jan Kryštof Handke a sochaři Filip Sattler a Jan Kammereith.

Klášter byl definitivně dokončen rok před jeho zrušením

Nádvoří kláštera

Barokní přestavba byla završena vybudováním nového klášterního a farního kostela Zvěstování Panny Marie podle projektu brněnského architekta Františka Antonína Grimma. Na jeho výzdobě se podíleli sochaři Jan Michael Scherhauf, Ondřej Schweigel a Václav Prchal, fresky v interiéru namaloval prostějovský malíř František Antonín Sebastini, obraz na hlavním oltáři je dílem Antonína Lublinského a obrazy bočních oltářů namalovali Josef Winterhalter a Leopold Kupelweiser.

Paradoxní je, že klášter byl zcela dokončen pouhý rok před svým zrušením. Výnosem císaře Josefa II. byl konvent v roce 1784 rozpuštěn. Kostel s budovou probošství zůstal v majetku církve, ostatní prostory dostaly nové vlastníky. Byla zde škola, později budovy sloužily i jako kasárna a nakonec zde ve druhé polovině 20. století měl svůj sklad národní podnik Textil Ostrava.

Budovy viditelně chátraly a nakonec zůstaly z velké části nevyužité. V roce 1999 vzniklo ve Šternberku Handkeho občanské sdružení, které se zapojilo do kulturních aktivit města a vzápětí se velmi aktivně pustilo i do úprav prostor areálu bývalého augustiniánského kláštera.

Kostel Zvěstování Páně

Po několika letech usilovné práce se podařilo zpřístupnit prostory, ve kterých se prezentovaly barokní obrazy Jana Kryštofa Handkeho, a později i další místa rozsáhlého areálu. Zároveň se zde začalo vytvářet nové centrum kulturního a společenského života města, které si klade za cíl nejen prezentovat historii kláštera, ale propojovat ji také s novým, moderním uměním. Díky práci sdružení se tak klášterní areál stává jedním z nejnavštěvovanějších turistických lákadel Šternberka.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m17!1m11!1m3!1d1252.6874581215375!2d17.301720371092923!3d49.73123289853253!2m2!1f0!2f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x0%3A0x0!2zNDnCsDQzJzUyLjciTiAxN8KwMTgnMDYuMCJF!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1417170952375" width="610" height="450" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
autor: kbz
Spustit audio