Bývalý vápencový lom Na Kobyle odhalil tektonickou poruchu. Vznikla v prvohorách

Jeho těžba v přírodě zanechala nesmazatelnou stopu. Mezi nejlákavější turistická místa patří bývalé lomy, které rozkrývají dávnou minulost, kdy se místní příroda vytvářela. Jedním z nich je lom zvaný Na Kobyle.

Vápenec se Na Kobyle přestal těžit v roce 1929. Z původně mohutného kopce se nálevkovitým způsobem odebral celý jeho vnitřek, takže dnes z něho zůstal pouze hluboký kráter, který postupně přirozeně zarůstá.

Těžba odkryla i menší jeskyni zvanou Zlomená sluj. Je volně přístupná a vede do ní několik cest, jejichž vstupy se nacházejí přibližně 1,5 metru nad zemí. V jejich okolí je vápenec krásně vybělený, protože na něj při západu slunce přímo dopadají sluneční paprsky.

Když se z poruchy stane přednost

V lomu je navíc k vidění velká geologická zajímavost. Vlastně se jedná o tektonickou poruchu, takzvaný „očkovský přesmyk“. Vznikl na přelomu starších a mladších prvohor a v koněpruské oblasti Českého krasu se táhne v délce přibližně jednoho kilometru.

Šachta, kterou je možné pohodlně z dolu Kobyla odejít|foto: Markéta Vejvodová

Právě na skalách lomu Na Kobyle je krásně vidět, jak se na mladší devonské masivy období prvohor nasunuly během variského vrásnění měkčí starší vrstvy silurských vápenců. Na dlouhých skalních stěnách je starší silurská vrstva patrná jako „nařasený“ povrch pevných vápencových skal. Vápencové stěny jsou v lomu Na Kobyle velmi barevné – najdete tu vybělené skály, načervenalé i tmavší.

Cestu do lomu Na Kobyle lze zvolit po naučné stezce Zlatý kůň, která vás provede celou oblastí okolních lomů, a vydat se na ni můžete přímo od Koněpruských jeskyní. Určitě si užijete trochu adrenalinový východ starou štolou, kudy se vyvážel ven vytěžený vápenec. Dnes je štola dlouhá přibližně 70 metrů a provede vás pod nejsilnější stěnou, která z kdysi mohutného kopce Kobyla zůstala po těžbě.