Bývalý vápencový lom Na Kobyle odhalil tektonickou poruchu. Vznikla v prvohorách

14. září 2017
Česko – země neznámá

Oblast Českého krasu nabízí jedinečné přírodní útvary. Krajina vápencových skal, listnatých lesů a lesostepí se rozprostírá podél řeky Berounky mezi Prahou a Berounem. Před 400 miliony let se tu na dně teplého prvohorního moře usadily schránky mořských živočichů, ze kterých později vznikl mimořádně kvalitní vápenec.

Jeho těžba v přírodě zanechala nesmazatelnou stopu. Mezi nejlákavější turistická místa patří bývalé lomy, které rozkrývají dávnou minulost, kdy se místní příroda vytvářela. Jedním z nich je lom zvaný Na Kobyle.

Vápenec se Na Kobyle přestal těžit v roce 1929. Z původně mohutného kopce se nálevkovitým způsobem odebral celý jeho vnitřek, takže dnes z něho zůstal pouze hluboký kráter, který postupně přirozeně zarůstá.

Těžba odkryla i menší jeskyni zvanou Zlomená sluj. Je volně přístupná a vede do ní několik cest, jejichž vstupy se nacházejí přibližně 1,5 metru nad zemí. V jejich okolí je vápenec krásně vybělený, protože na něj při západu slunce přímo dopadají sluneční paprsky.

Když se z poruchy stane přednost

V lomu je navíc k vidění velká geologická zajímavost. Vlastně se jedná o tektonickou poruchu, takzvaný „očkovský přesmyk“. Vznikl na přelomu starších a mladších prvohor a v koněpruské oblasti Českého krasu se táhne v délce přibližně jednoho kilometru.

Šachta, kterou je možné pohodlně z dolu Kobyla odejít

Právě na skalách lomu Na Kobyle je krásně vidět, jak se na mladší devonské masivy období prvohor nasunuly během variského vrásnění měkčí starší vrstvy silurských vápenců. Na dlouhých skalních stěnách je starší silurská vrstva patrná jako „nařasený“ povrch pevných vápencových skal. Vápencové stěny jsou v lomu Na Kobyle velmi barevné – najdete tu vybělené skály, načervenalé i tmavší.

Cestu do lomu Na Kobyle lze zvolit po naučné stezce Zlatý kůň, která vás provede celou oblastí okolních lomů, a vydat se na ni můžete přímo od Koněpruských jeskyní. Určitě si užijete trochu adrenalinový východ starou štolou, kudy se vyvážel ven vytěžený vápenec. Dnes je štola dlouhá přibližně 70 metrů a provede vás pod nejsilnější stěnou, která z kdysi mohutného kopce Kobyla zůstala po těžbě.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.