Čas letí jako bláznivý. Jak ho lidé v průběhu staletí měřili, ukazuje Národní technické muzeum
„Lidé si vždycky našli nějakou jednotku nebo jev, který byl izochronní, tedy rovnodobý. Pro nejstaršího člověka se takovým jevem stal pohyb slunce po obloze. Plně mu postačoval. Poznal úsvit, pravé poledne, když bylo slunce nejvýš, a poznal západ slunce,“ vysvětluje Radko Kynčl, kurátor expozice Měření času v Národním technickém muzeu v Praze na Letné.
Když se ukázala potřeba měřit čas i v noci, vytvořil si člověk hodiny ohňové, pískové nebo vodní. Čas tak ukazovala například délka svíčky, která odhořela, písek, který se přesypal, nebo voda, která otvorem vytekla z nádoby.
„Potom, když lidé na přelomu 12. a 13. století zkonstruovali první mechanické hodiny, oscilátorem v nich byl lihýř. Časovou jednotku pak skládali z jednotlivých kmitů lihýře. Později, když objevili vlastnosti kyvadla a pro přenosné hodiny zkonstruovali setrvačku (setrvačník, opatřený pružinou, která ho vrací zpátky), jednotkou byl jeden kyv toho kyvadla,“ dodává Radko Kynčl.
Hodina vznikla historicky, postupným dělením času. Vědělo se, kolik kyvů kyvadla musí do jedné hodiny být. Záleželo na tom, jaké kyvadlo se použilo. Pokud bylo metr dlouhé, kyv trval jednu vteřinu. Kyvů do hodiny musel být odpovídající počet. A podle toho musely být upraveny převody v hodinách.
Později vznikly hodiny elektronické, a nakonec ty nejmodernější - atomové, které jsou k vidění v expozici Astronomie Národního technického muzea.
V expozici Měření času si prohlédnete hodinky kapesní, interiérové nebo velké věžní hodiny. Obdivovat můžete hodinky ve tvaru kytary, hodinky umístěné v prstenu, v náramku, ale i hodiny sluneční, vodní, ohňové a přesýpací, o kterých už byla řeč. Expozice zachycuje rozvoj domácího hodinářství od dob vlády Lucemburků. Nechybí ruční hodinářské nářadí a pomůcky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Právo na azyl v USA nejspíše zůstane, míní expert. Trump by musel odstoupit od Ženevské úmluvy
-
‚Zakázali mi o tom mluvit.‘ Parkování zdarma v Praze má i auto pumpaře z ODS
-
Omezení prodeje zboží v akci by přineslo zlevnění, říkají potravináři. Podle obchodníků to bude naopak
-
ONLINE: Trump v prvních hodinách své vlády vyhlásil energetickou nouzi. Cla zatím nezavedl