Část společnosti spílá, že jsme vrazi zvěře, druhá zase, že málo střílíme, říká myslivec Jiří Janota
„Veřejnost občas plně nechápe obrovský význam myslivosti. Jedním z poslání je redukovat stavy zejména spárkaté zvěře. Není to o tom, že myslivci si jen tak chtějí něco zabíjet. Kdyby se neredukovalo, zemědělské škody půjdou do miliard,“ říká předseda Českomoravské myslivecké jednoty.
„Myslivost není jen o lovu. Myslivci dělají údržbu, ochranu biotopu, máme stovky kroužků, máme trubače, sokolníky, střelce, je to široké portfolium zájmů,“ vysvětluje Jiří Janota, co všechno myslivost obnáší.
Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ) organizuje kolem 80 % myslivců. „Každý myslivec musí být pro lov pojištěn, podle toho odhadujeme, že máme asi 70 000 myslivců. Máme i řadu žen – myslivkyň – a jejich počet stoupá.“ Pro získání členství je potřeba absolvovat kurz pro výkon práva myslivosti. „Pokud chce vlastnit i lovecký lístek, tak je potřeba získat zbrojní průkaz a zařídit si pojištění.“
Trubači jsou naší výkladní skříní
Mezi ‚nelovící‘ členy patří například trubači. „Ti troubí většinou na honech, ale také nás provázejí po našich společenských akcích, pořádají i koncerty. Troubí na lesnici nebo se tomu říká i vorlice. Trubači přispěli i k tomu, že myslivost byla zapsaná na seznam nehmotného kulturního majetku České republiky. Jsou naší výkladní skříní, protože hudbou šíří to nádherné, co v té myslivosti je.“
Čtěte také
Jiří Janota zdůrazňuje, že myslivost dělají ve volném čase, kolikrát na úkor rodiny a za své peníze. „Není to jen koníček pro sbírání parohů. Často se nám spílá, že jsme vrazi zvěře, druhá část společnosti si zase myslí, že málo střílíme. Veřejnost občas plně nechápe, že myslivci musí zvěř lovit. Jedním z poslání je redukovat stavy zvěře, zejména zvěře spárkaté, která následně způsobuje velké škody zemědělcům. Není to o tom, že myslivci si jen tak chtějí něco zabíjet. Náš význam je obrovský. Kdyby se neredukovalo, zemědělské škody půjdou do miliard.“
Myslivci musí nastřílet asi 400 000 kusů spárkaté zvěře ročně. „Pro to lovení musí dostat prostor. A veřejnost se nám objevuje v lese třeba i v noci, a když pominu nebezpečí pro ně, tak třeba i tu zvěř splaší.“
Oslavy 100 let
Slovo myslivost pochází z dřívějších dob. V názvu je patrné sloveso myslet. „Každý lovec by měl přemýšlet, na co vystřelí. Když něco lovíte, ukončujete tomu život a je potřeba dělat to s rozvahou a dbát na bezpečnost. Většina myslivců k tomu přistupuje s pokorou, aby nezpůsobili trýznění zvěře.“
Českomoravská myslivecká jednota slaví 100 let jako Český rozhlas. V neděli 23. dubna se těšte na mistrovství Evropy ve vábení jelenů. Čeká vás koncert Klubu trubačů nebo kuchařská show Jaroslava a Pavla Sapíkových.
Součástí Národní výstavy myslivosti i Den s regionálními stanicemi Českého rozhlasu (Výstaviště Brno – hala G). Vystoupí Pavel Vítek, Petra Janů, Milan Drobný nebo Jana Chládková.
Různé myslivecké spolky u nás vznikaly už mnohem dříve než před 100 lety. „Historie myslivosti je samozřejmě starší. Jsou to stovky let. Původně byl myslivec lovčí, který se staral hlavně o zvěř pro panovníka. Připravoval i společné lovy pro šlechtu. Postupně se vygenerovali i ti, kteří se starali nejenom o tu zvěř, ale i o les. Potom se činnosti rozdělily na lesníky, lesníky z povolání a myslivce.“
V roce 1923 se různé spolky podařilo spojit a založit Českomoravskou mysliveckou jednotu. Letošní oslavy začaly hned na přelomu roku, k vidění myslivecká výstava, na programu je ples, galavečer a spousta dalších akcí.
Jaký je rozdíl mezi lesníkem a myslivcem? Co je to šoulačka? Na který úlovek se nejvíc načekal? Co hrozí pytlákům? Poslechněte si v rozhovoru u Alex.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
