Čertova stěna na jihu Čech je ďábelsky divoká přírodní rezervace
Čertova stěna nedaleko vodní nádrže Lipno je vyhledávanou geologickou raritou Šumavy, která navíc inspirovala spisovatelku Elišku Krásnohorskou a hudebního skladatele Bedřicha Smetanu k vytvoření romantické opery.
Rozkutálení kamenných bloků do údolí řeky způsobila během milionů let vytrvalým nahlodáváním skalního masivu řeka Vltava. Ovšem pověst o vzniku Čertovy stěny, která se stala předlohou opery, je rozhodně působivější. Hlavní roli v něm totiž pochopitelně hraje ďábel.
Pekelník chtěl původně zatopit klášter
Satanáše podle ní provokoval cisterciácký klášter, který vznikal v nedalekém Vyšším Brodě, a proto se rozhodl mnichům řádně zatopit. Přesněji řečeno, zatopit mnichy i s klášterem. Tomu měla napomoci ohromná kamenná hráz pod horou Luč. Háček, na kterém ďáblův plán ztroskotal, byl v šibeniční lhůtě stavby vodního díla – mělo být totiž hotové do kohoutího zakokrhání. Pekelník to nestihl, a tak už na věky zůstala v údolí jen impozantní hromada kamení.
Čertovu stěnu i celou stejnojmennou přírodní rezervaci si mohou prohlédnout turisté, kteří přijedou po cyklostezce, nebo přijdou po jedné ze dvou značených stezek, anebo se prostě vydají krátkou procházkou od parkoviště u hlavní silnice mezi Vyšším Brodem a Loučovicemi. Další možností je cesta vlakem po železniční trati Lipno-Rybník se zastávkou Čertova stěna.
Dravý proud řeky nezkrotil ani Rosenauer
V nejnižším bodě rezervace se prodírá mezi balvany proud řeky Vltavy. Takzvané Čertovy proudy se kdysi kvůli přepravě dřeva ze Šumavy pokoušel zkrotit Tomášek Netolický, později i schwarzenbergský stavitel Josef Rosenauer. Ale marná sláva, splavnění divokého toku nevyšlo a klády se musely těžkopádně a draze převážet na vozech.
Není proto divu, že v Čertových proudech se jednou ročně pořádají nejdivočejší závody ve vodním slalomu a jízdy na raftech, do kterých usedají jen skuteční profesionálové. Asi osmisetmetrový úsek pod Čertovou stěnou je jednou z nejtěžších slalomářských tratí světa. Nesmlouvavost řeky Vltavy, která si s odvážnými sportovci dokáže krutě pohrát, připomíná i pomníček věnovaný vodákovi, který zde svůj souboj s řekou v roce 1984 prohrál.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Komentátorka: Za Okamurův nehorázný projev je odpovědný Babiš. Po hlasování o imunitě převezme otěže
-
Nutná obnova důvěry. Co přinese personální reset v Kyjevě a proč v Moskvě ‚bouchají šampaňské‘?
-
Ministerstvo se má omluvit datovému novináři Českého rozhlasu, potvrdil Nejvyšší soud
-
Při útoku USA zemřelo 100 lidí, řekl venezuelský ministr. Nepřežila velká část Madurovy ochranky











