Čertova stěna na jihu Čech je ďábelsky divoká přírodní rezervace

Rozkutálení kamenných bloků do údolí řeky způsobila během milionů let vytrvalým nahlodáváním skalního masivu řeka Vltava. Ovšem pověst o vzniku Čertovy stěny, která se stala předlohou opery, je rozhodně působivější. Hlavní roli v něm totiž pochopitelně hraje ďábel.

Pekelník chtěl původně zatopit klášter

Satanáše podle ní provokoval cisterciácký klášter, který vznikal v nedalekém Vyšším Brodě, a proto se rozhodl mnichům řádně zatopit. Přesněji řečeno, zatopit mnichy i s klášterem. Tomu měla napomoci ohromná kamenná hráz pod horou Luč. Háček, na kterém ďáblův plán ztroskotal, byl v šibeniční lhůtě stavby vodního díla – mělo být totiž hotové do kohoutího zakokrhání. Pekelník to nestihl, a tak už na věky zůstala v údolí jen impozantní hromada kamení.

Čertovu stěnu i celou stejnojmennou přírodní rezervaci si mohou prohlédnout turisté, kteří přijedou po cyklostezce, nebo přijdou po jedné ze dvou značených stezek, anebo se prostě vydají krátkou procházkou od parkoviště u hlavní silnice mezi Vyšším Brodem a Loučovicemi. Další možností je cesta vlakem po železniční trati Lipno-Rybník se zastávkou Čertova stěna.

K národní přírodní rezervaci Čertova stěna dojdete krátkou procházkou od hlavní silnice z Vyššího Brodu do Loučovic|foto: Ivan Studený

Dravý proud řeky nezkrotil ani Rosenauer

V nejnižším bodě rezervace se prodírá mezi balvany proud řeky Vltavy. Takzvané Čertovy proudy se kdysi kvůli přepravě dřeva ze Šumavy pokoušel zkrotit Tomášek Netolický, později i schwarzenbergský stavitel Josef Rosenauer. Ale marná sláva, splavnění divokého toku nevyšlo a klády se musely těžkopádně a draze převážet na vozech.

Není proto divu, že v Čertových proudech se jednou ročně pořádají nejdivočejší závody ve vodním slalomu a jízdy na raftech, do kterých usedají jen skuteční profesionálové. Asi osmisetmetrový úsek pod Čertovou stěnou je jednou z nejtěžších slalomářských tratí světa. Nesmlouvavost řeky Vltavy, která si s odvážnými sportovci dokáže krutě pohrát, připomíná i pomníček věnovaný vodákovi, který zde svůj souboj s řekou v roce 1984 prohrál.