Červené kameny shodil podle pověsti do dnešního arboreta v Žampachu sám čert

19. květen 2015
Česko – země neznámá

Krásně upravený park najdete prakticky u každého zámku. V mnoha z nich rostou i vzácné dřeviny. Ale jen z málokterého je působivý výhled na hory. Tuhle podívanou nabízí park u zámku v obci Žampach, která se nachází mezi Ústím nad Orlicí a Žamberkem v Pardubickém kraji. Mají tam zámecký park s vyhlídkou na Orlické hory.

Celý zámecký areál se rozprostírá na ploše přibližně deseti hektarů. Je tvořený řadou budov a samotným zámkem s kaplí, ve kterém žijí v souznění s obyvateli obce Žampach už mnoho let klienti zdejšího Domova pod hradem.

Pět hektarů zámeckého parku pak zabírá vzácné arboretum. Roste v něm na 600 druhů a kultivarů dřevin, včetně u nás vzácně zastoupených druhů. Vyskytuje se zde například kalopanax pestrý, gumojilm jilmovitý, planera bažinná či sekvojovec obrovský.

V horní části arboreta se nachází dřevěná lávka a také zvláštní obrovské, červeně zbarvené pískovcové kameny. Ty byly objeveny při opravě opěrné zdi a záhy se staly ozdobou parku. A dokonce se k nim vztahuje i jistá pověst.

Dolní část arboreta

Čertovy kameny tu zůstaly ze stavby mostu

V dávné době měly být hrad Žampach a hrad Lanšperk propojeny mostem, a to za pomoci čerta. Ovšem podmínka byla, že přemostění musí čert dostavět do prvního kohoutího zakokrhání. Podle pověsti se ale jeden kohout vzbudil dřív, a tak se most zřítil a po něm zde zbyly právě tyto ohromné pískovcové bloky.

Je to sice jenom pověst, ale ředitel Domova pod hradem Luděk Grätz nechal tyto barevné pískovce prozkoumat odborníkem. A jedna věc je jistá, jejich barva je původní a dokládá, že kameny nepochází z tohoto kraje. Jejich původ je tedy neznámý.

V dolní části parku pak najdeme krásnou vyhlídku, která mnohé turisty příjemně překvapí, protože tak široké panorama Orlických hor není běžně k vidění. Při dobré viditelnosti je možné dohlédnout na Kralický Sněžník, Jeseníky a dokonce i do sousedního Polska.

Čertovy kameny

Pokochat se v zámeckém parku ale můžete i pohledem na staré majestátní duby, z nichž některé rostou už přes 200 let.

A pokud sem přijdete i s dětmi, určitě se nudit nebudou. V ohradách se tady pasou koně a oslík, jsou tu i houpačky, krásný odpočinkový altán a nezvykle dlouhá atypická klouzačka.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d3140.5814069376943!2d16.431161488226778!3d50.03763694449483!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x470de517de11281d%3A0x80c0b8ca7c2f4f3f!2zxb1hbXBhY2ggMSwgNTY0IDAxIMW9YW1wYWNo!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1432026229738" width="610" height="450" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
autor: BAL
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.