Česká akademie věd prošla vývojem. Mluvilo se v ní dvojjazyčně a pracovali tam jen muži
Naší nejstarší vědeckou organizací byla Královská česká společnost nauk. Mezi její zakladatele patřil třeba filolog Josef Dobrovský či první ředitel pražské univerzitní hvězdárny Joseph Stepling. V jejím čele později stál například historik František Palacký. Společnost se zabývala vědami humanitními i přírodními.
Protože si však udržovala dvojjazyčný charakter, mluvilo se v ní německy i česky, vlastenecky naladěné kruhy se snažily o vznik akademie čistě české. A nakonec svého cíle dosáhly.
Založení České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění schválil nejprve Zemský sněm a po něm 23. ledna 1890 i císař.
Instituce sídlila v nově postavené budově Národního muzea, která dnes dominuje pražskému Václavskému náměstí. Členové akademie se věnovali především filozofii, společenským vědám, historii, ale také přírodním vědám nebo umění. Prvním předsedou se stal architekt Josef Hlávka, který na stavbu muzea přispěl významnou částkou.
Po vzniku Československa se z učené společnosti stala Česká akademie věd a umění a mimo jiné umožnila členství i ženám.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.