České středohoří přeje českým granátům. Ze 160 tun zeminy se jich vytěží 2,5 kila

4. květen 2017
Česko – země neznámá

Největší naleziště drahokamu jménem český granát je v Českém středohoří na severu Čech. V Podsedicích se dokonce těží v lomu, kde denně zpracují 160 tun zeminy, ze které vytěží 2,5 kilogramu granátů různých velikostí - od 1,8 do 8 milimetrů. Těžba probíhá do hloubky čtyř metrů.

Přijede buldozer, shrne ornici, bagry vybagrují horninu, kterou tatry odvezou do úpravny. Tam se oddělí drahokamy od horniny pomocí vody. Potrubím se pak odpadní materiál vrátí zpět do lomu, který se po vytěžení rekultivuje. Granáty ale nejsou moc velké, z celého 20. století se například neví o žádném, který by měřil alespoň jeden centimetr.

Zlaté i stříbrné šperky posázené českými granáty se vyrábějí v Turnově. Na výrobu upomínkových předmětů, jako jsou skleněné poháry a těžítka, se využívají kusy, které nejsou brousitelné, to znamená menší než 1,8 milimetru.

I když lze granáty najít i jinde na světě, český granát je jedinečný. Je totiž výjimečně tvrdý a houževnatý, což ocení zejména šperkaři. Při broušení nepraská. Také vydrží vysokou teplotu – až 1 300 stupňů, takže ho lze zatavovat do skla. Také jeho barevnost je rovnoměrná, granáty z jiných míst světa mají barevnou proměnlivost i v rámci jediného kamene. České granáty jsou jiskřivě temně červené, říká se, že mají barvu holubí krve.

Granáty se vytvořily před stovkami milionů let v hloubkách 40 kilometrů pod zemským povrchem. Na povrch se dostaly, až když začala vystupovat magmata, která ve finále vytvořila České středohoří. Granáty putovaly nahoru a dolů v zemské kůře velmi dlouho.

Granáty se nejlépe hledají po dešti

V přírodě se granáty nejlépe hledají po dešti, který omyje půdu a štěrk. Když na drahokamy zasvítí slunce, v ornici vypadají jako krůpěje krve. Je ovšem zapotřebí si kleknout. Dají se najít i zdrojové horniny, které vystupují v některých lokalitách Českého středohoří. Jsou nazelenalé, takzvané granátové matky, které obsahují granátová zrna. V minulosti se těžily, nechávaly se přes zimu nasáknout vodou, zmrznout, díky čemuž se hornina rozpadla a vydala český granát.

Granátové matice

Hlavním místem výskytu pyropů v Českém Středohoří je návrší Linhorka u Starého. Staré je malá vesnička asi dva kilometry severně od Třebívlic. Cestou do Starého z Třebívlic míjíte po pravé straně jabloňové sady. V polovině cesty se nachází odbočka na Leskou. Poté se přehoupnete přes nenápadný horizont, za kterým po pravé straně končí sad. A otevře se pohled na přírodní rezervaci Kuzov.

Asi po 100 metrech od konce sadu se nachází nenápadná odbočka, která vede ke Kuzovu. To je místo, kde je výhodné nechat auto při průzkumu granátonosných oblastí. V létě můžete zkusit rýžování v potoce Granátka. Pyropy blízko Linhorky jsou i relativně velké, někdy až 6 milimetrů, je jich ale samozřejmě velmi málo.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.