Cesta na vrchol je manažerská práce. Důležité je nenechat se odradit, říká horolezec Radek Jaroš
„Každá hora je něčím krásná. Problémy, které člověk při zdolávání má, patří k tomu dobrodružství. Měl jsem štěstí, že při mých expedicích nedošlo k žádnému fatálnímu úmrtí ani zranění,“ říká v pořadu Osobnosti Česka elitní horolezec Radek Jaroš.
Sport mu byl blízký odmala. Na dráhu profesionálního horolezce se vydal v osmnácti letech. „Předtím jsem hrál volejbal, pak jsme měli firmu na výškové práce. Tu jsem opustil a začal se plně věnovat lezení. A ono to přicházelo tak nějak samo. Když budu upřímnej, mně nepřišlo, že dělám něco výjimečnýho. Jezdit na osmitisícovky mi nepřišlo nic zvláštního. Možná až teď zpětně,“ zamýšlí se.
První čtyři expedice byl účastníkem, ale tři z nich nebyly úspěšné. „Tak jsem se rozhodl, že to chci vzít do svých rukou, že potřebuji jinej drive. A povedlo se.“
Radek Jaroš
Elitní český horolezec jako první Čech a patnáctý člověk na světě vystoupal na všech 14 osmitisícovek bez použití kyslíku.
V roce 2014 dokončil výstupem na K2 Korunu Himálaje a v roce 2019 Korunu světa, která označuje zdolání nejvyšších vrcholů všech kontinentů. Ze svých cest a expedic sesbíral nespočet zážitků a fotografií, které zachycuje do knih.
Hory mohou být zrádné
O nebezpečí velmi dobře ví. „Na horách spoustu lidí přichází o život. To se nezmění. Navíc tam v současné době chodí mnohem víc lidí, kteří na to nejsou připravení ani fyzicky, ani mentálně. Rád používám citát, který údajně řekl Ernest Hemingway: Jsou jenom tři sporty – motorismus, horolezectví a box, ostatní jsou jenom hry.“
Hypoxie neboli výšková nemoc se projevuje tím, že tělo z nedostatku kyslíku začne v podstatě umírat. I Radek Jaroš to zažil. „Jednou jsem měl halucinace a naštěstí ten zbylý mozek byl v takovým stavu, že si uvědomil, že je to průšvih. Slyšel jsem hlasy, s někým jsem se bavil, a pak jsem si uvědomil, že tam nikdo není. Pochopil jsem, že je čas návratu. Byl jsem 200 metrů od vrcholu Dhaulagiri. Možná bych tam došel, ale už ne zpátky.“
Prožité příběhy
Na základě svých zkušeností pořádá přednášky pro firmy i veřejnost. „Mám je postavené na svém příběhu. Cesta na vrchol je manažerská práce. Každá firma, která to myslí vážně, chce na vrchol a chce růst. Jak v tom byznysu, tak v horách je to o zodpovědnosti a týmové spolupráci. Můj příběh je samozřejmě pravdivej a prožitej. Mám co předat.“
Podle něj je důležité nenechat se odradit. „Tři himálajské expedice byly neúspěšné, až ta čtvrtá se podařila. Mě to vždycky nakoplo k ještě větší touze, poučil jsem se z nějakých chyb a šel dál.“
Příprava na osmitisícovku není ale jen o posledních několika měsících. „Osmitisícovky se neptají, co jste dělal poslední tři měsíce, ale co je za vámi za celý život. Trénuju dodneška, fyzický pohyb je pro mě až náboženství. Zvlášť v dnešním světě. Změnil se svět i lidi. A lidi i objemově. U moře to není moc hezký pohled. Máme se zkrátka dobře, ale pořád nadáváme, přitom žijeme na jednom z nejlepších míst na světě.“
Co vyzdvihl za přednosti Česka? Kvůli omrzlinám přišel o jedenáct článků prstů. Jak se leze na K2 bez prstů? Jak jeho expedice zvládala jeho rodina? Co udělat pro to, když chce dnes člověk jít na osmitisícovku? Poslechněte si v pořadu Osobnosti Česka s Oskarem Hesem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
