Cestou k Bubovickým vodopádům se můžete napít ze studánky Karla IV.

21. leden 2016
Česko – země neznámá

Skloubit romantiku, historii a krásnou přírodu se podařilo na turistické trase, která vede přes přírodní rezervaci Karlštejn v Českém krasu. Jde o v pořadí druhou turistickou trasu, kterou koncem 19. století založil tehdejší Klub Českých turistů a která se dochovala v celé původní délce.

Na dnešní červenou turistickou trasu se můžete napojit už v Berouně a přes nejkrásnější místa Karlštejnska dojít až na hrad Karlštejn. A procházku můžete zakončit ochutnáním vody z Karlovy studánky, o které i Karel IV. věřil, že je léčivá.

Nekrásnější část trasy vede ze Svatého Jana pod Skalou na Karlštejn přes Bubovické vodopády. Na osmikilometrovém úseku se nacházejí přesně uprostřed, nicméně k jejich zdolání potřebujete dobrou kondici.

Vodopády jsou krásné v každém roční období

Bubovické vodopády jsou jedním z nejznámějších a turisticky nejdéle zpřístupněných míst v Národním přírodním parku Karlštejn. Tvoří je až dvoumetrové vápencové schody pokryté mechem a řasami. V případě delšího sucha je ale vápenec vyprahlý a vypadá úplně jinak než za vlhka.

Bubovické vodopády na podzim

Vodopády jsou nejhezčí po větších deštích, nebo když taje sníh. V zimě při dostatku vody vodopády zamrzají, stejně jako četná jezírka poschovávaná mezi vápencovými kvádry. Jelikož silné mrazy zároveň ztěžují schůdnost úseku, na turisty zde čekají připravené lávky. Za pohled ovšem stojí i z jara, kdy tu kvetou podléšky, prvosenky nebo dymnivka dutá.

Vodopády napájí Bubovický potok, který teče částečně i tajnými chodbami v podzemí a na povrch vyběhne pouze při dostatečném dešti. Pak to ale stojí zato. Vodopády jsou dlouhé asi 100 metrů a cestou je třeba zdolat přes vodu a vápencové kvádry asi 4 metry. Vodopády proto nemají svůj pevný tvar a při každé návštěvě je uvidíte trochu jiné. Bubovický potok teče do obce Srbsko, kde se vlévá do Berounky.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.