Chářovský park v Krnově právě omamně voní kvetoucími rododendrony a azalkami
Jeden z nejkrásnějších a dendrologicky nejzajímavějších parků Slezska - Chářovský park -leží na okraji Krnova. Park vybudovaný v romantickém duchu a ve stylu anglických krajinářských parků nabízí pěknou přírodní scenérii a uklidňující podívanou po celý rok. Nicméně právě na přelomu jara a léta jsou zákoutí s kvetoucími keři nejvíc okouzlující.
Byl založen už v roce 1899 jako arboretum a park sbírkového charakteru. Zasloužil se o to okrašlovací spolek tehdejší obce Chářová, která s Krnovem sousedila, zejména pak jeho předseda, chářovský řídící učitel Konne.
Nadšený obdivovatel rozmanitostí přírody byl velkým sběratelem okrasných a exotických dřevin. Už tehdy ve spolupráci se stavitelem Wiedrem navrhli park, ve kterém se travnaté části a plochy osázené keři a stromy snoubí s vodními plochami. Nad jezírky se klenou malé mostky, které navazují na klikatící se cestičky.
Chářovský park, nyní už součást města Krnova, patří k dendrologicky nejvýznamnějším parkům ve Slezsku. Pravdou však je, že zub času jej poznamenal a některé ze stoletých stromů se už ocitly na hranici životnosti. Mezi dřevinami pocházejícími z různých koutů světa zde mimo jiné roste balkánský smrk omorik, severoamerické borovice nebo jinan a jedlovec.
Od roku 1998 probíhá postupná obnova Chářovského parku, jejíž urychlené zahájení si vyžádalo poškození parku při povodních v letech 1996 a 1997. Byly odstraněny poškozené a přestárlé stromy, byly opraveny cestičky a vyčištěna jezírka s mlýnským náhonem.
Návštěvníci v parku najdou malou oázu klidu, ze které je to jen dva kilometry do centra města. Pouze si musejí ohlídat otevírací dobu parku, protože jeho brána se na noc zavírá. Během hlavní sezóny od jara do podzimu je park otevřený denně od 8 do 20 hodin.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Motoristé s podporou Přísahy? ‚V žádném případě,‘ říká Šlachta a hledá jiné partnery pro sněmovní volby
-
Bidenova administrativa byla velmi úspěšná. Slabším momentem byl odchod z Afghánistánu, říká Klvaňa
-
Na východě Slovenska zaútočil student nožem, dva lidé zemřeli. Podezřelého policie zadržela
-
Tureček: Příměří bude Izrael stát propuštění teroristů a povstalců. Tvrdí ale, že Hamás stejně zničí