Chcete si zasadit jedlý kaštan na zahradě? Zkuste to, ale na plody si počkáte
Jedlé kaštany dozrávají v říjnu a sklízejí se setřásáním. Z ostnitých číšek kaštanovníku setého se pak vyloupávají drobné kaštany, které jsou plné zdravých tuků a vitamínů, hlavně skupiny B. Jsou stejně jako ořechy takzvaně dobré na nervy.
Ze stromů kaštanovníku setého se dá získat tanin, který má detoxikační a protizánětlivé účinky. „Pokud byste si jedlý kaštan chtěli vypěstovat na zahradě, můžete to zkusit, ale zázraky od toho nečekejte. Prvních plodů se dočkáte až tak za 10 let,“ říká botanik Vladimír Faltys.
Pěstování kaštanovníku setého v českých podmínkách
Kaštanovník je doma na jihu Evropy, takže pozor na podzimní a jarní mrazíky. Mladé stromky ochráníte před prvním jarním sluncem například jutovinou. Je to strom, který potřebuje podobně jako ořech prostor. Pokud tedy sázíte více stromů, udělejte jim rozestup asi 15 metrů.
S jílovitou půdou byste u kaštanovníku neobstáli. Má rád kyprou, propustnou zeminu s obsahem fosforu a draslíku. Kbelík bukové hrabanky mu určitě prospěje. Prvních plodů se dočkáte za pět až deset let, a úroda nebude nijak oslňující. „Pokud chcete strom vyloženě kvůli bohaté úrodě jedlých kaštanů, za tu práci to nestojí, to si je raději kupte na trhu,“ říká botanik Faltys.
Není kaštan jako kaštan
Chutné kaštany se pečou z kaštanovníku setého, který pochází z jižní Evropy a Asie a začal se u nás pěstovat právě kvůli jedlým plodům. „Je to úplně jiná čeleď. Náš kaštan, tedy správně řečeno jírovec maďal, by vám nechutnal asi ani upečený, i když jedlý je,“ vysvětluje botanik Vladimír Faltys.
Jsou lepší jedlé kaštany, nebo bukvice?
Kaštanovník setý je blízký příbuzný buku a dubu. A je pravda, že i bukvice a žaludy dobře poslouží lesní zvěři přežít zimu. Bukvice se dokonce dají pojídat podobně jako ořechy. Jsou stejně jako jedlé kaštany velmi výživné. „Ale i klasické kaštany jsou jedlé, dávají se přece prasatům. Ovšem obsahují hodně tříslovin, takže nám by asi moc nechutnaly,“ říká pardubický botanik Vladimír Faltys.
Kaštanová alej v Nasavrkách je raritou ve střední Evropě
Kaštanky s jedlými kaštany se u nás začaly vysazovat v 18. století. Například v Nasavrkách na Chrudimsku založil kaštanovou alej v roce 1776 Jan Adam Auersperg na své zámecké zahradě. Je to nejvýše položená kaštanka ve střední Evropě. Na rozloze přes jeden hektar roste skoro 100 stromů.
Původních kaštanovníků setých se v nasavrcké kaštance dochovalo ještě 20. Nejmohutnějším stromem je Knížák, který už hodně stárne, ale i tak má obvod 534 centimetrů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.