Chebský hrad ukrývá nejstarší románsko-gotickou kapli u nás

4. duben 2016
Česko – země neznámá

Na počátku 12. století vyrostla v Chebu impozantní kamenná stavba včetně románské kaple. Mistrovství tehdejších stavitelů můžete díky jejich umu obdivovat i dnes. Řeč je o druhém nejstarším kamenném hradu v Čechách a nejstarší románské kapli u nás na nádvoří Chebského hradu.

Dějiny chebského hradu jsou nabité celebritami, které známe z učebnic dějepisu. Podle doložených pramenů tu dokonce pětkrát pobýval Karel IV., hrad navštěvoval také Jiří z Poděbrad a další panovníci a vladaři.

Chebský hrad je hlavně spojený s mocným rodem Štaufů. Z něho vzešla řada římsko-německých králů a císařů. Slavný Friedrich Barbarossa nechal původní objekt v závěru 12. století přestavět na císařskou falc. To je jediný dochovaný reprezentant tohoto typu hradní architektury v České republice.

Chebský hrad už na první pohled působí impozantně i trochu zvláštně. Na svědomí to má mimo jiné přestavba obvodových zdí hradu v 17. století na cihlové opevnění připomínající barokní citadelu.

Do dnešních dnů se dochovalo torzo kdysi honosného paláce, mocná obranná Černá věž a především unikátní dvojitá románsko-gotická kaple sv. Martina, Erharda a Uršuly.

U věže se ještě na chvíli zastavíme. Postavená je z černého kamene, sopečného tufu, který byl na stavbu přivezen z nedaleké Komorní hůrky, jedné z nejmladších sopek u nás. V kontrastu s cihlovým zdivem po obvodu hradu jde o skutečně nevšední podívanou.

V 18. století hrad obehnaly cihly

Černá věž je takzvaný Bergfrit neboli útočištná věž. Bývala přístupná pouze po můstku nebo žebříku v úrovni prvního patra. V případě potřeby mohla být bráněna jako samostatná pevnost. V mírových dobách nesloužila obytným účelům. Její temné, pouze otvorem ve stropě přístupné přízemí se mohlo využít jako vězení nebo hladomorna.

Hradní kaple je umělecký zázrak

Nikde jinde ve střední Evropě nenajdete podobné dílo, které by svojí krásou a zachovalostí mohlo konkurovat patrové kapli na Chebském hradě. Architekturu kaple charakterizuje originální „štaufský“ románsko-gotický styl.

Kromě cihel vás zaujme i věž ze sopečných kamenů

Podobné stavby najdete už jen v italské Kampánii a Apulii a na Sicílii. V interiéru kaple vás ohromí bohatá sochařská výzdoba. Originální jsou zejména hlavice mramorových sloupů v prvním patře.

Jemná kamenická práce na nich vykouzlila ornamenty rostlin a figur ve velmi odvážném pojetí. Na jednom sloupu jsou vytesané ctnosti v podobě andělských bytostí s biblickými knihami a svitky v rukou, na druhém sloupu pak neřesti s necudnými postavami. Uvidíte sami.

autor: Pavel Halla
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.